Ostropestřec mariánský plod (Český text na obalech) Složení: Cardui Mariana fructus. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/…ec-plod-150g . Hlavní obsahovou látkou je sylimarin. Obsaženy jsou především flavonoidy silybin, silydianin a silycristin, dále biogenní aminy tyramin a histamin, některé aminokyseliny, cukry a množství oleje s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin. Nalezeny byly i kvercetin, dehydroflavonol taxibolin a opticky aktivní dehydrokoniferil. Drogu podáváme i v kombinacích především s řepíkem, pampeliškou, čekankou, zemědýmem, třezalkou, oddenkem pýru, meduňkou, vlaštovičníkem a benediktem. Užívání: 1 pol. lžíci nasypat do 0,5 l vařící vody, vařit 2 min. luhovat 20 min. popíjet 1 x denně, je možné také na špičku nože přímo sníst. Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.comZemě původu: Česká republika 

Pestrec mariánsky plod (Slovenský text na obaloch) Zloženie: Cardui marianae fructus. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Hlavnou obsahovou látkou je sylimarin. Obsiahnuté sú predovšetkým flavonoidy silybín, silydianin a silycristin, ďalej biogénne amíny tyramín a histamín, niektoré aminokyseliny, cukry a množstvo oleja s vyšším podielom nenasýtených mastných kyselín. Nájdené boli i kvercetín, dehydroflavonol taxibolin a opticky aktívna dehydrokoniferil. Drogu podávame aj v kombináciách predovšetkým s repíkom, púpavou, čakankou, zemedymu, ľubovníkom, podzemkom pýru, medovkou, lastovičník a benediktom. Užívanie: 1 pol. lyžicu nasypať do 0,5 l vriacej vody, variť 2 min. lúhovať 20 min. popíjať 1 x denne, je možno tiež na špičku noža priamo zjesť. Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:Více informací o léčivých účincích byliny ZDE:  Ostropestřec mariánský: Synonyma:Latinsky: Silibum marianum L.Česky: Mariánský bodlák Ostropestřec mariánský: Droga:Latinsky: Fructus cardui Mariae, Semen cardui Mariae, Fructus semen cardui Mariae, Cardui mariae fructusČesky: Semeno ostropestřece Ostropestřec mariánský: Názvy:Lidové: Mariánsky bodliak, volčec, stříbrný bodlák, ostropesSlovensky: Silybum mariánske, pestrec mariánskyNěmecky: e Gemeine Mariendistel, MariendistelfrüchteRusky: Rastoropša pjatistajaAnglicky: Milk Thistle Chemické složení: Obsahové látky tvoří hlavně olej s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin, komplex aminokyselin se značným obsahem síry, sacharidy (hlavně glukóza, fruktóza, pentóza), hořčina, silice a asi 0,7–3% flavolignanů, označovaných souhrnně jako silymarin (směs složená z flavonoidů silymarinového typu silybinu, silydianinu = silydiamin a silychristinu = silykristin, strukturního vzorce 3-metyl-dihydrokvercetin), dále jiné flavonoidy jako taxifolin, kvercetin a kempferol. Mimo to se zde nacházejí biogenní aminy (tyramin a histamin). Účinná látka silymarin se skládá ze tří izomerických sloučenin – silybinu, silydianinu a silychristinu. Silymarin má pozitivní účinek na zvýšenou hladinu sérových enzymů, z čehož vyplývá indikace – zničení parenchymu u pacinetů s chronickou jaterní nemocí. Hlavními obsahovými látkami je skupina flavolignanů, komplexně nazývaná silymarin (1,5 až 3%). Flavolignany jsou adiční sloučeniny flavanolů s koniferylalkoholem. Silymarin je izomerická směs obsahující silybin, izosilybin (1:1 směs diastereoizomerů), silychristin a silydianin. Izomerický poměr silybinu k izosilybinu, silychristinu k silydianinu je 3:1:1:1. Dlaší flavolignany identifikované v Silybum marianum jsou 2,3-dehydrosilybin, 2,3-dehydrosilychristin, dále obsahuje několik flavonoidů, jako například txifolin, apigenin a jeho 7–0-glukosid, 7–0-glukuronid, 4–7´-diglukosid, dále kemferol a jeho 7–0´-glukosid a 3-sulfát, luteolin a jeho 7-glukosid, sitosterol a jeho glukosid a triterpen acetát, polyacetyleny. Mezi další obsahové látky této rostliny patří olej s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin, aminokyseliny se značným podílem zástupců obsahujících síru, cukry (glukóza, fruktóza a blíže neurčená pentóza), hořčiny, silice. Pro obsah biogenních aminů (tyramin, histamin) se droga kdysi doporučovala jako náhražka za námel (Secale cornutum), jeho účinnosti však nemohla dosáhnout. Účinné látky jsou bezprostředně pod osemením (tyramin, hostamin, silybin), a proto se používá semeno i se slupkou. Vnitřní užití:K léčení je možné použít jak nadzemní části rostliny, tak i kořen, avšak nejznámější je užití semen. Účinnou látkou je silymarin, který je v oplodí ostropestřece. K jeho vyluhování je potřeba poměrně dlouhá doba, zřejmě nestačí spaření ani odvar. Účinnější formou než odvar je tinktura. Drogu je možné podávat samostatně i v kombinacích především s řepíkem, pampeliškou, čekankou, zemědýmem, třezalkou, oddenkem pýru, meduňkou, vlaštovičníkem a benediktem.Pro spasmolytický účinek se dávkuje 1 kávová lžička na šálek záparu, pije se 2× denně.Nebo:Semeno ostropestřece se užívá drcené v nálevu.Nebo:Příprava čaje: 1 čajová lžička plodů ostropestřece se přelije vařící vodou, 10 až 20 minut se nechá odstát a pak se scedí. Čaj pijeme horký po doušcích, ráno na lačný žaludek, 1/2 hodiny před obědem a večer před spaním 1 šálek.Čaj je možno smíchat s čajem máty peprné – tím se dosáhne zlepšení chuti a v některých případech i zvýšení účinnosti. Je možné přidat do mátového čaje asi 20 kapek tinktury z ostropestřece. Kúru je nutno provádět několik týdnů.Nebo:Užívá se vnitřně v nálevu (2–3krát denně 1 čajová lžička rozmačkaného semene na šálek vody).V Itálii se vaří asi 3% odvar z kořene (10 minut vařit, 3 šálky denně)Nebo:Na přípravu odvaru se používá průměrná jednotlivá dávka 1 g. Na zápar se obvykle ordinuje 1 kávová lžička drogy na 1 sklenici vody: pije se 2× denně.Nebo:V případě potřeby se mohou ordinovat i vyšší dávky, například 1 zarovnaná kávová lžička práškované drogy z plodů 4–5× denně.Nebo:Stejně tak Decoctum Fructus cardui Mariae (2–6 g drogy na 1 sklenici vody se vaří 8 minut), který se vypije v průběhu dne v dávce 1/4 sklenice 4× denně.Nebo:Jiný předpis má účinný odvar z 30 g drogy na 500 ml vody. Nechá se vyvařit na poloviční množství a potom se užívá po 1 lžíci každou hodinu.Nebo:Lidově se doporučuje užívat asi 2% odvar (8 minut nechat slabě vařit).Nebo:Jiný návod: 30 g plodů na půl litru vody, vařit na slabém ohni tak dlouho, až se vyvaří polovina vody. Pije se každou hodinu jedna lžíce.Ze sušených listů se připravuje odvar z 10 g drogy, které asi 3 minuty povaříme v 0,5 litru vody a necháme odstát. Odvar užíváme po doušcích přes den.Může se užívat i prášek z plodů (4–5× denně zarovnaná kávová lžička).Nebo:Nejúčinnější a také nejjednodušší formou je prášek z mletých plodů ve směsi s mléčným cukrem v poměru 1:2, a to v dávce 2–4 čajové lžičky denně. Prášek musí být skladován ve vzduchotěsně uzavřené nádobě, v suchém a poměrně chladném prostředí. Připravujeme si vždy jen takové množství prášku, které spotřebujeme během několika málo dní. Mleté plody totiž poměrně rychle žluknou a pak působí spíše opačně – léčbu zpomalují nebo dokonce znemožňují. Nejlepším obalem se zdají být tuby od šumivého vitamínu.Nebo:Užívá se vnitřně v prášku (4–5× denně 1 čajová lžička rozmačkaného semene).Z natě nebo z kořene se připravuje alkoholový extrakt.Nebo:Užívá se tinktura z nedrcených plodů (2× denně 15 kapek).Nebo:Tinctura cardui Mariae se podává po 2,5 g pro dosi, což v praxi představuje dávku 30 kapek 4× denně.Nebo:Spolehlivější účinek má tinktura z nedrcených plodů (Tinctura cardui mariae „Rademacher“), v receptuře kombinovaná s vlaštovičníkovou, strychninovou aj. Lze nahradit: Prakticky stejný účinek jako ostropestřec má artyčok (Cynara scolymus, Cynara cardunculus), který je v jižních zemích užíván jako zelenina k dochucení jídel. K léčení se užívá nať a kořen. Artyčok snižuje hladinu cholesterolu v krvi, působí proti cukrovce. Popis: Jedno- až dvouletá bylina vysoká 50–200 cm. Stonek přímý, listnatý, nahoře rozvětvený. Nápadně běloskvrnité listy jsou elipsovité, peřovitě laločnaté, ostře zoubkované se žlutými ostny, žlábkovitě prohnuté. Jednotlivé koncové úbory mají červenofialové nebo purpurově karmínové rourkovité květy, zřídka bílé. Zákrovní listeny jsou dlouhoostnaté, hákovitě ohnuté. Tyčinky jsou v porovnání s tyčinkami ostatních druhů rodů této čeledě srostlé, u jiných slepené. Kvete od července do září. Plody jsou nažky s chocholcem na spodní straně srostlým do kruhu jako nažky bodláků, lesklé, hnědé, světle skvrnité. Ostropestřec je původem ze subtropického pásma a v něm roste takřka po celé zeměkouli.U nás je v přírodě ojedinělý a vzácný. Celá rostlina se podobá bodláku. Listy jsou světle zelené, vykrajované, na konečcích zašpičatělé do ostnu. Mají na sobě zvláštní bělavou kresbu a vypadají jakoby byly posypané moukou. Květ je barvou podobný leuzei, je purpurově fialový. Ostropestřec je vysoký kolem jednoho metru. Místo výskytu: Druh pochází ze Středomoří. Pěstují ho v zahradách v teplejších oblastech. Zplanělé formy rostou i ve volné přírodě. Pěstování:Poloha, podnebí, půda: Nejlépe se ostropestřec pěstuje ve výživné zahradní půdě, dobře obdělané a zkultivované. Vyhovují mu slunečné, před větry chráněné polohy. Vyhovují mu půdy kvalitní, struktrurní, bohaté humusem a přístupnými živinami, nesnáší půdy zamokřené a kyselé. Nějvhodnější je pěstování v nížinách, je možno pěstovat až do mírného podhůří na slunečných místech, chráněných před větry. Výsev semen: Semena je možné vysévat až na jaře přímo do půdy (v nížinách, které jsou teplejší, se vysévá od konce března do poloviny dubna, na výše položených místech od poloviny do konce dubna). Seje se do hloubky 2–5 cm, zhruba 10 cm od sebe při vzdálenosti řádků 50 cm. Semena musí být dobře vyzrálá a pak bez problémů vzcházejí. U artyčoku je klíčivost semen několik let, ale vzcházejí hůře než u ostropestřece. Po vzejití se jednotí na vzdálenost rostlin 40 cm v řádku. Předpěstování: Výhodné je rostliny ostropestřece předpěstovat a vysazovat silné sazenice (podobně se pěstuje artyčok). Vegetativní množení: Ostropestřec můžeme množit také pomocí kořenových řízků. Hnojení: Protože ostropestřec vytváří velké množtví nadzemní hmoty, je nutné půdu dobře zásobit humusem a minerálními hnojjivy (NPK, po vzejití rostlin ledkem amonným) ve stádiu listové růžice. Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru jsou plody. Sběr se obvykle provádí odřezáváním celých úborů i se zákrovem krátce před dozráním plodů (září-říjen). Na suchých a vzdušných místech se pak uloží k úplnému dozrání.Semena se získávají z hlavic ostropestřece vymlácením po jejich usušení a následným odstranněím chýru. Pokud se mlácení hlavic provádí po domácku, je nutné chránit ruce před rozedřením a rozpícháním. Domácí příprava je dosti svízelná, proto byla bylina lidovými léčiteli využívána málo. Kořeny se sbírají na podzim nebo na jaře, listy a nať v době květu. Později mají menší množství účinných látek, pro které jsou sbírány. Květní úbory je nutné odříznout těsně před dozráním a dosušit. Lidově se dosud hodně užívá i list, trhaný na jaře v květnu a červnu, mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou. Zpracování + uchovávání: Plody se nechávají dozrát na suchých a vzdušných místech. Po dozrátí se zbavují létacího aparátu. Ztráta sušením je malá. Oplodí chutná nahořkle a semena olejovitě. Plody jsou oválné, mírně sploštělé, dlouhé asi 6–8 mm, silné asi 1,5– mm, hnědočerné, někdy světlejší, lesklé, podélně téměř černě rýhované, na okraji světležluté. Nemají žádný pach. Vlastnosti drogy: Oplodí chutná nahořkle a semena olejovitě, nemají žádný pach. Drogou je plod (nesprávně semeno). Drogu tvoří plody zbavené chmýru, jež jsou podlouhle vječité, na jedné straně zakřivené. Jejich délka je 6–8 mm, šířka 3–4 mm a tloušťka 1,5 mm. Na špici mají vystupující chrupavčitý, leskle nažloutlý okraj a na bázi postranní žlábkovitý pupek. Oplodí je leskle hnědočerné nebo matně šedohnědé. Plody uzavírá velké světlé semeno bez endospermu, jehož tenké osemení je srostlé s oplodím. Droga je bez pachu, oplodí má nahořklou a semena olejovitou chuť. Droga musí obsahovat nejméně 1% silymarinu, počítaného jako silybin.