Dub letní kůra (Český text na obalech) Složení: Quercus robur cortex. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/…dub-kura-50g . Droga obsahuje především hojnost tříslovin s katechiny a kyselinou ellagovou, dále něco flavonoidů, hořčiny, pryskyřici. V listech se nachází i flavonové glykosidy. Dubová koupel: Asi 25 gramů práškované dubové kůry vaříme přikryté ve 2 litrech vody po dobu 5 minut, pak přidáme 25 g heřmánkového květu, necháme projít varem asi 1 minutu a necháme 5 minut stát. Užívání: 1 pol.lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vařit 10 min, vyluhovat 10 min popíjet nebo koupat 2–3 x denně.Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.comZemě původu: Česká republika

Dub letný kôra (Slovenský text na obaloch) Zloženie: Quercus robur cortex. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Droga obsahuje predovšetkým hojnosť trieslovín s katechíny a kyselinou ellagovú, ďalej niečo flavonoidov, horčiny, živicu. V listoch sa nachádza aj flavónové glykozidy. Dubová kúpeľ: Asi 25 gramov prášok rozdrvené dubovej kôry varíme prikryté v 2 litroch vody po dobu 5 minút, potom pridáme 25 g harmančekového kvetu, necháme prejsť varom asi 1 minútu a necháme 5 minút stáť. Užívanie: 1 pol.lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, variť 10 min, vyluhovať 10 min popíjať alebo kúpať 2–3 x denne. Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:Více informací o léčivých účincích byliny ZDE:  Dub letní: Synonyma:Latinsky: Quercus robur: Quercus pedunculata, Quercus femina, Quercus racemosa, Quercus fructipendula, Quercus cupulatus, Quercus longaeva, Quercus germanica, Quercus aestivalisQuercus petraea: Quercus sessiliflora, Quercus petiolata, Quercus intermedia, Quercus longepetionata, Quercus regalis, Quercus montana Dub letní: Droga:Latinsky: Cortex quercus, Semen quercus, Glandes quercus, Folium quercus, Cortex quercorum, Glandes quercus tostum, Semen quercus tostum, Glarides quercusČesky: Kůra dubu Dub letní: Názvy:Lidové : křemelák (letňák), drnák (zimák), dub velkolistý, dub biely, kremeňák, letňák, šuškárSlovensky : dub letný, dub zimnýNěmecky : e Stiel-Sommerreiche, Winterreiche, Stiel, Sommereiche, Wintereiche, Eiche Stieleiche, Taubeneiche, EichenrindeRusky : dub čereščatyj, dub skalőnyj, dub sipjačecvetkovyjAnglicky : Common OakPolsky : damb szypulkowy, damb beszypulkovy, Dąb Chemické složení: Nejdůležitějšími a farmakologicky nejvýznamnějšími obsahovými látkami dubu jsou třísloviny s katechinovými látkami a s kyselinou elagovou. Chemicky se jedná o bezdusíkaté polyfenolické sloučeniny rozpustné ve vodě, které s alkaloidy, bílkovinami a těžkými kovy tvoří prakticky nerozpustné komplexy. Kůra obsahuje 8–20% tříslovin (starší jen 2–4%), dřevo 4–6%, žaludky kolem 7%. Skladováním, hlavně ve vlhku, se třísloviny mění na neúčinné, barevné tmavodnědě červené látky – flobafeny. Pseudotřísloviny obsahují mimo jiných látek kyselinu galovou, elagovou a katechin. Flavonoidy zastupuje glykosid kvercitrin, triterpeny například fridelanol. Dále se zde nacházejí i flobafeny (viz výše), hořčiny, pryskyřice a kvercit. V kůře se ještě nacházejí kyseliny galová a elagová, cyklohexan, pektiny (6%), kvercitrin, pryskyřice, triterpeny a fytoncidy. Semena – žaludy obsahují hodně škrobu (až 40%), cukry (7%), bílkoviny (asi 7,5%), mastný olej (do 15%) a třísloviny. Někdy se uvádějí i glukokininy, kvercit a flavonoidy. V listech jsou flavonoidní glykosidy (kvercitrin s aglykonem kvercetinem), třísloviny a pentózany. Vnitřní užití:Aplikační formou je výhradně odvar, připravený dlouhodbým varem. Méně často se podává práškovaná droga. Pro zesílení účinku se někdy připravuje vinný odvar, zvláště v červeném víně. Při přípravě čaje ze směsí, obsahujících dubovou kůru, je třeba mít na paměti nutnost jejího delšího povaření, proto se v tomto případě často doporučuje připravit polovinu nálevu a polovinu odvaru a před užitím výluhy spojit. Nebo je možno připravit odvar z dubové kůry zvlášť  a potom spojit s čajem ze zbytku čajové směsi. Kůra se případně může macerovat za studena při pokojové teplotě 1 lžíci kůry na 2 šálky vody a vypít po doušcích přes den. 1 lžička kůry na šálek záparu 2–3× denně. Průměrná jednotlivá dávka kůry je 1,5 g. Terapeuticky účinný se Decoctum Corticis quercus (1 kávová lžička drogy na 1 šálek vody), který se užívá 2–3× denně.Nebo:Slabým povahám prospívá čaj, kterého se má každý den ráno a večer užívat 2–3 lžíce. Čaj není odporný, dobře se pije a posiluje. Tento účinek se zesílí přidáním medu. K tomu se vaří dubová kůra nebo mladé dubové výhonky 15 minut.Nebo:Odvar z usušených a na prášek roztlučených dubových listů působí proti průjmu, bezděčnému pomočování dětí, krvácení, chorobám ledvin i měchýře. Podává se 3–6 lžic tohoto odvaru denně. Podává se i prášek – Cortex quercus pulveratum 5× denně na hrot nože (0,5–1,5 g). Odvar ze Semen quercus tostum – žaludová káva – se připravuje ze 3 g pro dosi.Nebo:Na šálek kávy vezmi lžičku žaludové moučky, zavař, odstav na několik minut, potom přilej trochu mléka a oslaď cukrem nebo medem. Vhodnou aplikační podobnou je i tinktura z kůry. Tinktura z duběnek (Tinctura gallarum), která je běžně k dostání v lékárnách, se připravuje z duběnek balkánského dubu hálkového. Podáváme v dávce 15 až 20 kapek 2 až 4krát denně. Zevní užití:Používá se ve formě odvarů (lžíce kůry na sklenici vody, vařit na mírném ohni 5 minut).Nebo:Zevně se používá Decoctum Corticis quercus (10 g drogy na 1 sklenici vody) na kloktání, oplachování sliznic rodidel apod.: na irigaci se přidává dvojnásobné množství vody.Nebo:Zevně je možno použít odvar z 10 g práškované drogy na 2,5 dl vody, a to na menší popáleniny či omrzliny, záněty žil, ekzémy i na kloktání při zánětech v ústní dutině. Odvar se používá i při pocení nohou a do koupelí (3 lžíce práškované kůry vařit 15 minut v 5 dl vody, přecedit a vlít do vanny). U hemoroidů se doporučuje smísit 50 g kůry se stejným množstvím heřmánkových úborů na litr vody, přikrýt a 10 minut zahřívat (získaný výluh slouží na sedací koupele).Nebo:Proti pocení nohou, podpaždí a jinde se používá odvar s vyšší koncentrací: 1 kg drogy na 3 l vody.Nebo:Kůra z mladých doubků se vaří 1/2 hodiny, do odvaru se smočí pláténko a ovine se kolem krku. Slouží proti otokům žláz i strumě.Nebo:Na výplachy se běžně dávkuje 500 g drogy na 3–4 l vody. Koupel: Při dermatózách se zavaří 3–4 lžíce kůry 5–7 minut ve 2 litrech vody a vlejí se do vanny do poloviny plné 37°C teplé vody.Nebo:V dětské praxi se dává 1 kg kůry na koupel, na odvary proti pocení nohou nebo na výplachy 1 kg kůry na 2–3 litry vody. Na běžné koupele a obklady se zavaří 500 g kůry na 3–4 litry vody. ČsL 4 uvádí na zápar aplikovaný zevně 15 g.Nebo:Při zanícených hemoroidech se ordinují sedací koupele z Decoctum Corticis quercus (50 g drogy na 1 litr vody). Na koupel se používá odvar ze 3 lžic práškované drogy na 500 ml vody (vaří se 15 minut), nebo z 500 g drogy na 4 litry vody: po přecezení se vleje do koupele.Nebo:Jako přísada do koupele (500 g drogy se vaří 15 minut ve 4 l vody) se užívá při nejrůznějších kožních chorobách, hlavně ekzéměch, bércových vředech, omrzlinách, popáleninách a drobných zánětech. Uvádí se i užití při dekubitech a mazotokum.Nebo:Na sedací koupele při hemoroidech se kůra obvykle kombinuje s květy heřmánku nebo lípy. Příznivé účinky extraktu na vysušenou pokožku se využívají v léčebné kosmetice. Na ošetřování vlasů se doporučuje tato směs: oddenek puškvorce (Radix calami), list vlašského ořechu (Folium juglandis), šištice chmelu (Strobilus lupuli), a kůra dubu (Cortex quercus) – vše stejným dílem. Připravuje se běžný odvar na oplachování. V zahraničí vyráběné koupelové přísady (obsahují i extrakty z heřmánku, řebříčku, kaštanu a jiných rostlin), slouží většinou jako adjuvancia (pomocné prostředky) při chorobách žilního krevního oběhu.Nebo:Koupele podle některých údajů působí sedativně: do 3 l vody se vhodí několik hrstí drogy a připraví se odvar hodinovým varem na mírném ohni. Potom se odvar procedí do příjemně teplé lázně. Celková koupel má trvat asi 15–30 minut podle osobních dispozic a snášenlivosti. Po koupeli se nemocný neutírá, ale rychle se obleče a 1 hodinu odpočívá. Odvar je také vhodným kloktadlem. S ohledem na cenové relace doporučujeme ke koupelím místo kůry použít listovou drogu, která je dostupná po celý rok. Lze nahradit: Náhradní droga je Radix tormentillae. Popis: Dub letní je středně vysoký strom. Listy peřovitě laločnaté, s krátkou stopkou. Květy jednodomé, samičí po 2–5 v podpaždí listů, samčí ve visících řídkých jehnědách. Kvete v květnu. Plody jsou žaludy na dlouhých stopkách. Dub zimní má vejcovitou korunu, listy na stopkách dlouhých 1–2 cm, samičí jehnědy po 2–7 na krátkých stopkách nebo sedící na koncích větví a samčí dlouhé 3–5 cm. Kvete v dubnu-květnu. Žaludy jsou krátkostopkaté až sedící. Místo výskytu: Dub letní vytváří přirozené lesní porosty – dubiny lužních lesů a nížin na sprašovém podkladě. Má v oblibě hluboké vlhčí půdy. Dub zimní je původní jen v podhorských oblastech. Roste v nižších polohách až do podhorských stupňů na mírně kyselých skalnatých půdách, kde vytváří s předchozím typem smíšené dubiny. Pěstování: Dubu se dobře daří v hlinitopísčité půdě. Stačí poznamenat, že žaludy zasazené na jaře velmi rychle klíčí. Prvních 100 let roste dub do výšky, potom mohutní do šířky. V dubových lesích se zavádí tzv. 150 leté hospodářství, při kterém se duby tohoto stáří kácí. Dub se dožívá stáří mnoha set let. Mladá kůra se slupuje v březnu a dubnu ze stromků, poražených při probírání kultůry. Suší se na slunci. Přitom nabývá žlutohnědé až hnědé barvy a kroutí se sama do rourek. Žaludy se sbírají v srpnu až září, přičemž se se sběru odstraní červivé plody. Doba sběru + sbíraná část: Drogu tvoří kůra sbíraná z asi 10-letých větví nebo kmenů (stářím ztrácí kůra tříslovinu) a to při kácení nebo prosvětlování porostů. Sběr se dělá zjara za mízy (březen-duben). Odlupuje se pouze mladá, lesklá, tzv. zrcadlová kůra bez zbytků dřeva, silná asi 3–6 mm (seschne se asi na 3 mm). Kmen nebo větev smí být maximálně 15 cm tlustý. Technika sběru je celkem jednoduchá: ve vzdálenosti asi 30 cm se udělají kruhové zářezy, které podélným řezem spojíme a svitky kůry odloupneme. Žaludy se sbírají pouze zralé na podzim (říjen, listopad). Zpracování + uchovávání: Materiál se může sušit na slunci nebo umělým teplem do 40°C. Nezapařuje se. Poměr seschnutí je asi 2:1. Dokonale usušená kůra se snadno láme, nedá se ohýbat, zvnějšku je šedohnědá, uvnitř má červenohnědou barvu. Uchovává se chráněná před vlhkem (jeho působením se ve vodě rozpustné třísloviny mění na terapeuticky neúčinné flobafeny) a světlem. Mimo kůry se sbírají i zralé a zdravé žaludy (říjen-listopad), zbavené osové číšky a po usušení i slupky (ztráta na hmotnosti je nepatrná). Tvoří drogu Glandes quercus. Velmi zřídkavé použití mají listy – Folium quercus. Vlastnosti drogy: Kůra je bez pachu a má po navlhčení zapáchat tříslem – chuť má slabě nahořklou a silně svíravou.