Beletrie pro dospělé

Třetí sbírka romantické poezie od bestsellerového autora a instagramového fenoménu Atticuse. Texty o hledání smyslu ve věcech, které nás obklopují, i v nás samých, texty o obyčejných radostech života, o lásce i bolestivých rozchodech.

Nejnovější povídkovou tvorbu oceňované kanadské autorky rámují reflexe šťastného soužití a proměny času po ztrátě nejbližší bytosti.

Soubor povídek o počátku pandemie v New Yorku vymyšlený Margaret Atwoodovou. Koncept spočívá ve hře pro celou skupinu autorů. Výchozí situace: Kdo stihl před karanténou odjet z města na venkov, udělal to.

Proslulý román kanadské spisovatelky vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti Spojených států amerických, které se z demokratických výšin propadly do všeobjímajících hrůz totalitního režimu.

Když se za Fredovou na konci Příběhu služebnice zabouchly dveře dodávky, neměli čtenáři ani ponětí, zda ji čeká svoboda, vězení, nebo smrt. Ale kdo si počkal, ten se po pětatřiceti letech napětí dočkal Svědectví.

Ida je úspěšná architektka v nejlepším věku, bez partnera a bez dětí. Biologické hodiny ovšem tikají a ten pravý stále není v dohledu, a tak se Ida rozhodne si pro všechny případy nechat zmrazit vajíčka.

Zima na skotských Orknejích. Šest hodin denního světla. A tma přeje vrahovi.

Když bouře vyplaví na skalnaté pobřeží Orknejí kostry dvou dávno pohřešovaných teenagerů, je to pro reportérku Freyu intenzivní začátek nové kariéry.

Floriovi, chudí přistěhovalci z Kalábrie, dobyli Palermo.

Závěrečný díl Ságy rodu Floriů sleduje osudy posledních „sicilských lvů“ Ignazia juniora a jeho bratra Vincenza. Píše se rok 1891. Po předčasné smrti svého otce se vlády nad impériem Casa Florio ujímá mladičký Ignazio.

Mezinárodní bestseller sleduje vzestup proslulé italské dynastie Floriů od skromných začátků až na vrchol přísné hierarchie uzavřené sicilské společnosti.

Od začátku 19. do poloviny 20. století rodina Floriů prakticky převzala vládu nad Sicílií.

Zvrácený způsob zavraždění jistého Leonida Sokolova, jehož mrtvola je vyvěšena jako prapor na fasádě vysoké budovy, upoutá čtenářovu pozornost v samém úvodu románu.

Vždycky jsem věděla, že ženy v naší rodině by neměly být matky. Den narození mé dcery Violet měl být tím nejhezčím dnem mého života. Když jsem ji ale poprvé držela v náručí, věděla jsem, že je něco špatně.