Beletrie pro dospělé

Anne Galagherová vyrůstala s dědečkem Eoinem a jeho kouzelnými příběhy ze staré vlasti.

Román Vídeňské nokturno, literární debut americké operní pěvkyně Vivien Shotwellové, je na historické detaily bohatý a skvěle vyprávěný příběh o mimořádném boji ženy snažící se získat lásku a slávu v operním světě osmnáctého století.

Další příběhy českého rytíře Martina ze Stvolna zavádí čtenáře do poloviny 14. století.

Václav se narodil ze svazku českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Král Jan nemá rád České království. Uvítá proto možnost Václavova pobytu na francouzském královském dvoře.

Pri vojenskej výprave do Horného Uhorska sa vojkám Přemysla II. Otakara podarí obsadiť Nitru. Správy mesta sa ujíma zástupca českého kráľa, Oldřich z Chlumu. Jedného rána sa na Dolnej bráne nájde obesené telo kanonika nitrianskej kapituly.

V závěrečném dílu tetralogie se vrací Falknovská huť částečně zpět do vlastnictví rodu Heřmanů, ačkoli je to v časech, kdy se severočeskému sklářství už nevede zdaleka tak dobře jako dříve.

Barvité osudy členů rodu, kteří se stanou sklářskými a textilními podnikateli, umělci, úředníky i učenci, se prolínají s příběhy zajímavých severočeských postav – hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky.

Románová freska začíná nástupem Jana Lucemburského na český trůn a končí smrtí jeho syna, římského císaře a českého krále Karla IV.

První část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Historická sága začíná vyhnáním krále Vladislava I., který prchá ze země i se svými syny. Mladý Přemysl se uchýlí do Míšeňska.

Druhá část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době Václavova dětství, kdy Přemysl I. Otakar bojuje o uznání svého sňatku s Konstancií Uherskou a tím také o legalizaci nástupnických práv malého Václava.

Druhý díl románové fresky začíná příchodem kralevice Karla do Čech a končí smrtí jeho otce Jana Lucemburského u Kresčaku. Celé 14.

Poslední díl ságy představuje léta, kdy se českým králem stal Vladislav Jagellonský, jemuž se postupně podařilo otupit ostří nepřátelské zahraniční politiky, zvláště té papežovy.