Vladislav Vančura

Baladický příběh odehrávající se v dávné drsné minulosti, známý i z působivého filmového zpracování Františka Vláčila. Markéta Lazarová není historickým románem, ale příběhem vášně – nejen milenecké, ale i lidské krutosti a zuřivosti.

Jedním z Vančurových umělecky nejdokonalejších děl je román Konec starých časů. Jde o pásmo volně propojených epizodických příhod naplněných rošťáckým humorem a kousavou ironií, jehož poselství je dodnes aktuální.

V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Olše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo.

Za časů ušatých čepic bývaly náramné zimy… Tehdy chodil po světě medvědář Kuba Kubikula se svým nezbedným a mlsným medvědem Kubulou. Kubula byl strašný neposeda a neposlucha a medvědář už si s ním nevěděl rady, a tak si vymyslel medvědí strašidlo Barbuchu.

Kdo by neznal roztomilého a nezbedného medvídka Kubulu, medvědáře Kubu Kubikulu a medvědí strašidlo Barbuchu? Připomeňte si je znovu, ale tentokrát trochu jinak. Dnes již klasické dílo Vladislava Vančury ilustroval v 70. letech 20.

Spavá nemoc, jež se nebezpečně šíří na březích jezera Ukereve, je zničující pro ugandský lid i německé koloniální zájmy.

Román Vladislava Vančury přináší příběh o čisté duši a čisté lásce uprostřed chladného a nemilosrdného středověku. Markéta Lazarová má být zaslíbena bohu a strávit život v bezpe-čí kláštera, ale namísto toho je unesena čeládkou loupežníka Kozlíka.