Pavel Juřík

Peníze jsou jedním z největších vynálezů lidstva, bez nich bychom nebyli na tak vysokém stupni hospodářského nebo kulturního rozvoje. Lidstvo je používá už tři tisíciletí.

Oslnivý společenský vzestup od bezvýznamného vladyckého rodu po nejbohatší panský rod v Čechách s aspirací na českou královskou korunu, tak lze ve zkratce charakterizovat působení na dějinné scéně rodu Smiřických ze Smiřic.

Autor se znovu vrátil do jižních Čech, tentokrát s přesahem hlavně na jižní Moravu, aby popsal zrod, rozkvět, ale i zánik nejslavnějších rodů spojených s regionem: pánů z Hradce (jedné z větví pánů z Růže), jejich nástupců Slavatů a pak Czerninů.

Vůbec poprvé předkládá kniha Královna bitev – vznik moderního dělostřelectva a české země čtenáři nedávno objevené informace o významné reformě rakouského dělostřelectva. Ta se z podstatné části uskutečnila na území jižních Čech v letech 1744–1753.

Historie člověka byla odnepaměti spojena s bojem o přežití, moc, vliv, „životní prostor“ nebo suroviny.

Czerninové patří k českým šlechtickým rodům, které již od 12. století ovlivňovali historii Království českého. Rozvětvili se do řady větví, ze kterých dodnes rostou čtyři: hradecká, vinořská, dymokurská a vrchlabská (Czernin-Morzinové).

Ačkoliv rodinné vazby jsou u šlechtických rodů spletité, u rodů Dietrichsteinů a Mensdorff-Pouily došlo k něčemu výjimečnému – oba rody se staly příbuznými předních evropských královských rodů, na prvním místě habsburského a na druhém britského.

Nové aktualizované vydání této výpravné encyklopedické publikace přináší základní historické a genealogické informace o 150 významných šlechtických rodech žijících a působících v českých zemích.

Rod hrabat z Harrachu se zapsal do českých a moravských dějin a krajiny více, než se obecně ví.

Publikace přibližuje čtivou formou dějiny bankovnictví u nás, včetně mnoha detailních údajů i nejrůznějších zajímavostí. Vypráví např. o založení první banky na našem území, o vzniku první zastavárny v Praze, tzv.

Kinští patří mezi nejvýznamnější šlechtické rody Království českého a habsburské monarchie. Jejich kořeny sahají až do 13. století. V roce 1628 byli povýšeni do hraběcího stavu, v roce 1720 vznikla větev knížecí, ze které se oddělila hraběcí větev kostelecká.

Monografie o jednom z nejstarších českých šlechtických rodů je určena pro širokou veřejnost, která se zajímá o historii šlechty, historii jako takovou i o dějiny hradů a zámků.

Liechtensteinové – jeden z nejstarších moravských a českých panských a knížecích rodů. Jejich počátky nacházíme v 11. století v Bavorsku. Na Moravu přišli skrze budoucího krále Přemysla Otakara a stali se jedním z nejbohatších moravských rodů.

Lobkowiczové jsou jedním z nejvýznamnějších a světově nejznámějších českých šlechtických rodů. Jejich historie sahá do konce 14. století. V dalším století se rozdělili na větve Hasištejnských a Popelů z Lobkowicz.

Různé formy platidel provázejí lidstvo asi 8 000 let. Mají řadu funkcí a jednou z nich je role platidla, která se za poslední 3 000 let významně rozvinula. S tímto vývojem je spojen i vznik bankovnictví a otevření platebního trhu novým subjektům, jako jsou např.

Kniha „ROŽMBERKOVÉ – První po českém králi“ přibližuje historii a význam nejvýznamnějšího českého panského rodu. Od Vítka I.

Schwarzenbergové patří mezi nejvýznamnější šlechtické rody, které ovlivňovaly nejen dějiny českých zemí, ale celé střední Evropy v 17. – 19. století.

Seznamte se s osudy rodu Šternberků – jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších šlechtických rodů, jehož počátky v Čechách a na Moravě se datují do první poloviny 13. století.

Valdštejnové dali českým zemím dlouhou řadu významných politiků, vojevůdců, diplomatů, církevních hodnostářů nebo mecenášů. České dějiny tak jsou i dějinami tohoto rodu.

Zlatý klíč k památkám České republiky je všestrannou a ojedinělou příručkou pro milovníky památek a historie. Kniha poutavě přibližuje na 330 vybraných hradů, zřícenin, zámků, paláců, klášterů a dalších pamětihodností, na něž jsou české země bohaté.