Nosková Věra

Bereme, co je – generační román Věry Noskové z roku 2005, jenž byl nominován na cenu Magnesia Litera.

Erotika, sex souvisejí často s obětavou, něžnou, vášnivou láskou, bývají ale provázeny také trápením, násilím, manipulaci, zklamáním, ponížením, dokonce mohou končit kriminálem.

Sbírka šedesáti vtipných fejetonů a dalších textů v knize Noblesa a styl známé a oblíbené spisovatelky a fejetonistky Věry Noskové potěší, přiměje k úsměvu i smíchu ale i k zamyšlení.

Druhá básnická sbírka známé prozaičky, obsahující verše z vydané sbírky Inkoustové pádlo i z nevydaného rukopisu pozdějších básní je letmým nahlédnutím do hloubky času, který své příběhy uzavřel.

Pavla, hrdinka generačního románu Bereme, co je se narodila po druhé světové válce. Její prarodiče, cihelňáci z předměstí Vídně, přijali výzvu prezidenta Beneše k zahraničním Čechům, a vrátili se do původní vlasti.

Čeští skeptici jsou především knihou humoru. Údivu nad tím, co všechno je možné a čemu všemu jsme my lidé připraveni věřit.

Autorka snáší argumenty na podporu podezření, že věčně nespokojené, útočné ženy dupou po mužském sebevědomí a sebecitu, hecovány k sobectví a pěstování takzvané kariéry feministickou ideologií a články lehkomyslných žvanivých redaktorek.

Sbírka oblíbených fejetonů úspěšné prozaičky uveřejněných v letech 2006 až 2010 v časopise Týdeník rozhlas doprovázená černobílými fotografiemi Jiřího Noska.

První tři příběhy povídkové knížky Ve stínu mastodonta čerpají z atmosféry a dobových reálií šedesátých let minulého století.

Schwarze Rose wurde sie einst genannt, die Mutter von Pavla, Heldin dieses Coming-of-Age-Romans, der zur Zeit des real existierenden Sozialismus in einer südböhmischen Kleinstadt spielt.

O Češích se říkává, že jsou závistiví, že neumí být spontánně družní a tolerantní. Je to pravda? Jak ji zjistit, když skrývané negativní emoce nelze vyčíslit statistikou. Můžeme vycházet jen ze zkušenosti, zažitých situací a příběhů.