Kateřina Bečková

Historické fotografie Prahy jsou využívány jako ilustrační a dokumentární materiál v mnoha publikacích a jejich výběry či edice patří na knižním trhu k nejoblíbenějším. Kniha Nejstarší fotografie Prahy si ale vytkla vyšší cíl.

Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století.

Druhý svazek Letohrádků, libosadů a výletních míst se prostřednictvím kreseb, maleb a grafických listů převážně z 19. století věnuje místům za pražskými hradbami na pravém vltavském břehu.

Soubor čtyř krátkých textů, jejichž hlavní postavy prožívají nečekané situace. V novele Fotograf aktů Floriánek zatouží starý fotograf po uměleckém comebacku, jeho výstava však vyvolá společenský skandál z nepředvídaného důvodu.

Novela o tom, jaká dobrodružství zažije jedna velká kulturní instituce, když je do jejího čela dosazen člověk, který vyhraje konkurs omylem.

Novela, v níž se prolíná příběh z asanované Prahy počátku 20. století s příběhem současným. Profesor literární vědy najde v malém pražském antikvariátu záhadnou knihu.

Anglický průvodce po zmizelých památkách centra Prahy.

Když rodič pro své dítě vymýšlí pohádku, naplní ji vlastní fantazií. O čem tak mohl vyprávět svým dcerám autor slavného modelu Prahy v první třetině 19. století?

Bourání má v Praze bohatou historii a jen za posledních třicet let šly v hlavním městě k zemi desítky budov, některé nevyhovující, jiné ale mimořádně cenné.

Zájem veřejnosti o technické památky a stavby industriálního dědictví zaznamenal v posledním desetiletí velký vzestup, a to shodou okolností právě v okamžiku, kdy mnoho továren.