Johann Wolfgang Goethe

Námět k románu, který založil jeho světovou slávu, Goethe načerpal při své praxi praktikanta u soudu. Kromě vlastní lásky posloužila autorovi jako námět sebevražda jeho kolegy.

Druhý díl tragédie Faust byl dlouhou dobu považován za nesrozumitelný, avšak ve dvacátém století byl jeho význam, a tedy i význam díla jako celku, doceněn. Goethe v něm opouští individuální osudy, shrnuje sumu svého, potažmo lidského poznání.

Monumentální dramatická báseň Faust Johanna Wolfganga Goetha je právem řazena ke stěžejním dílům světové literatury. Goethe se v ní pokouší nalézt odpovědi na hluboké a trvající otázky lidského bytí.

Dva texty, které patří do Goethova „druhého klasického období“ kolem přelomu 18. a 19. století. Přeložili, úvody a poznámkami opatřili Štěpán Böswart a Martin C. Putna.

Goethova Mysteria u nás vycházejí poprvé po osmdesáti letech. Čtenář v knize najde Goethovu skladbu v německém originále i v českém překladu Otokara Fischera, Goethův komentář k básni a také větší část přednášky Rudolfa Steinera, věnované Goethovým Mysteriím.

Werther, mladý vzdelaný človek s dušou básnika, prichádza na vidiek a tam stretáva Lottu. Napriek tomu, že je Lotta zasnúbená, nachádza v nej spriaznenú dušu. Werther sa čoraz viac prepadá do lásky, ktorá nie je uskutočniteľná, do prudkej a neprekonateľnej vášne.

Námět k románu, který založil jeho světovou slávu, Goethe načerpal při své praxi praktikanta u soudu. Kromě vlastní lásky posloužila autorovi jako námět sebevražda jeho kolegy.

V povědomí lidí žije Goethe jako velký básník, a především jako tvůrce Fausta. Tato knížka chce čtenářům přiblížit část Goethovy Nauky o barvách a zdůraznit zejména objektivní účinek barev na citový život.

Popri známych dielach nemeckého velikána J. W. Goetheho ostali v úzadí iné, dopĺňajúce mozaiku osobnosti autora, pretože chýbal ich slovenský preklad. Tak to bolo dosiaľ i s Cestou do Talianska.

Faust, veršovaná tragédie Johanna Wolfganga Goetheho a jeden ze zásadních pilířů světové literatury, vychází v klasickém překladu vynikajícího českého překladatele, literárního historika a básníka Otokara Fischera.

Faust je obraz člověka, který tuší, nebo možná dokonce ví, že má tělo a že má i duši, a ví, že jako člověk obsahuje obrovský rozpor. Má schopnost tušit jakési transcendentno, být jako Bůh, ale zároveň má tělo jako zvíře, má hlad i ví, že jednoho dne přijde smrt.

I pokračování slavné básnické tragédie německého klasika patří k vrcholným odkazům světové literatury a dramatiky. Završuje nejen příběh Fausta a Mefista.

J. W. Goethe, obecně známý hlavně jako autor Fausta, byl nejenom dramatik, ale i básník, romanopisec, přírodovědec a rovněž politik – poradce tehdejší vrchnosti. Jeho autobiografie proto daleko přesahuje hranice životopisného textu.