Jiří Kratochvil

„Škrtiči jsou má poslední povídková knížka — a tak je i mým rozloučením s příběhy.

Siamský příběh mám z bohatého Kratochvilova literárního díla snad nejraději.

Jiří Kratochvil nebyl první, komu liška (symbol volnosti, dravosti, chytrosti a zrzavé krásy) uhranula. Na román Davida Garnetta Lady into Fox (1922, česky Dáma v lišku, 1969) navázal Vercors románem Sylva (1961, česky 1965), v němž zase proměnil lišku v dámu.

Knihu povídek charakterizuje autor jako groteskní hříčky, zábavné eskamotérské kousky.

„Asi bych se měl hned na začátku představit,“ otevírá novou prózu Jiřího Kratochvila jeden z vypravěčů, jinoch Jonáš. Vězme, že Jonáš byl jako nemluvně nalezen za průtrže mračen v liduprázdné tramvaji, podobné břichu velryby v rozbouřeném moři.

Groteska Bakšiš se původně měla jmenovat Báj. Jakoby spisovatel chtěl naznačit čtenáři, že příběh, který nám vypráví, je dílem anonymního vypravěče. Toho, který si vybájil jejich život a vypráví nám ho.

JIŘÍ KRATOCHVIL – Er gilt als großer Erzähler der postrevolutionären tschechischen Prosa, dessen Stil vom literarischen Experiment, von der Postmoderne und vom magischen Realismus geprägt ist.

Román Femme fatale má dvě části: první je příběhem mimořádně úspěšné spisovatelky, která se po roce 1989 stane z člověka na okraji společnosti, málem houmlesáka, primadonou, ale mimořádný společenský úspěch ji postupně vede do etické propasti,katastrofy.

Jaký je vztah mezi identitou a hereckým talentem? Čím jsou ve vlastním životě ti, kteří dokáží být kýmkoli? Mikuláš Mazel, hlavní postava nového románu Jiřího Kratochvila, je obdařen „absolutním hereckým talentem“.

Po Paříži se cikcak proháněl taxíkem, ale protože chtěl okoštovat taky metro, nechal se dovézt až k secesní nástupní stanici Abbesses čili Abatyši, a sestoupiv tam do hlubin, pronesl k jednomu.

Kdo má rád prózy Jiřího Kratochvila, přijme ochotně fakt, že jedním z hrdinů a vypravěčů tohoto románu je králík. Umí mluvit, vzdělává se, filozofuje nad svými i lidskými situacemi a zastává názor, že zasahovat do nich není moudré, protože to k ničemu dobrému nevede.

Nová próza etablovaného autora Jiřího Kratochvila Kapesní román pro kapsáře má za vypravěče skutečného kapsáře. Není však obyčejný. Moto k románu připomíná, že se za kapsáře označil skvělý spisovatel Jorge Luis Borges: honí se za příběhy.

Příběh člověka, který zázračně rychle získá pohádkový majetek a vzápětí o něj stejně rychle přijde, se odehrává v devadesátých letech minulého století a jako všechny Kratochvilovy romány je zasazen do Brna, do přesně popsaných konkrétních domů, ulic a míst.

Povídky v knize Kruhová leč vyvěrají z neutuchajícího vypravěčství Jiřího Kratochvila. Čtenář bezpečně pozná autora podle témat i stylu.

Zatímco východoněmecká socialistická kráska Katarina Wittová, prý Honeckerova milenka, pokračovala i po pádu berlínské zdi v závratné kariéře, neméně krásná Češka Olga Abelová, která nikdy nebyla Husákovou milenkou (jen se o něj pět dní po operaci starala).

Brněnské povídky tvoří v jeho díle nepochybně jeden z jeho tvůrčích vrcholů. Čím zaujmou okamžitě, je autorova přímo posedlost příběhem, vyprávěním.

Autor zpracoval přístupnou formou historii pražského poštovnictví od jeho počátků v roce 1526 až po současnost a přibližuje čtenářům historii každé jednotlivé pošty (mnohdy i již dávno zrušené), a to v celém rozsahu současné pražské aglomerace.

Příběh nového románu Jiřího Kratochvila se odehrává především v první polovině padesátých let v Brně.