Jiří Fidler

První věrohodná zpráva o českém státu se váže k roku 895 a týká se právě cesty – cesty českého vládce Spytihněva I. z Prahy do Řezna. V následujícím tisíciletí vykonali čeští panovníci stovky cest.

Český stát píše svoji historii již více než jedenáct století. Před sto lety však došlo ke zlomové události v našich dějinách. Původní státní forma – monarchie – se po jednom tisíciletí změnila na republiku.

OBJEVNÁ ENCYKLOPEDIE NEJEN PRO VŠECHNY BÝVALÉ VOJÁKY ČSLA Řadami Československé lidové armády prošly od první poloviny 50. let do konce 80. let 20. století více než čtyři miliony našich občanů.

Dejiny ľudstva sú okrem iného aj dejinami vojen a záujem širokej verejnosti o históriu bojových stretnutí časom nijako neutícha.

Atlas čínských dějin představuje první kroky na nijak probádané cestě.

První státní forma se na čínském území objevuje již kolem roku 2000 př. Kr., tedy ve stejném období, kdy ve starověkém Egyptě začíná psát své dějiny tzv. Střední říše a v Mezopotámii končí období sumerských států.

Podrobné zmapování prvorepublikové armády od jednotlivých posádek, přes pevnosti, významné osobnosti, jednotlivé druhy zbraní, organizaci armády v historickém vývoji až po celkové zázemí včetně zbrojovek, administrativy a dalších náležitostí.

Český stát píše svoji historii již více než jedenáct století. Před sto lety však došlo ke zlomové události v našich dějinách. Původní státní forma – monarchie – se po jednom tisíciletí změnila na republiku.

Pravděpodobně nenalezneme v novodobých českých vojenských dějinách frekventovanější téma než problematiku branné pohotovosti státu na podzim 1938 a kapitulaci československé politické reprezentace před velmocenským diktátem Francouzské republiky, Italského království.

Okupace zbytku českých zemí německou brannou mocí roku 1939 patří k nejtragičtějším událostem našich novodobých národních dějin.

Dějiny lidstva jsou mimo jiné také dějinami válek a zájem široké veřejnosti o historii bojových střetů se v průběhu času nijak nezmenšuje.

Kniha je věnována památce vojáků šesti armád – americké, belgické, československé, polské, rumunské a sovětské, kteří se od března do května 1945 podíleli na osvobození Čech a Moravy.

Osobnost sedmého československého prezidenta, armádního generála Ludvíka Svobody, je starším generacím dobře známá, generace mladší mají o něm povědomost kvůli kontroverzím doby nedávné.

Existuje velmi mnoho událostí našich národních dějin, jež nejsou opakovaně podrobovány vědeckému zkoumání, jelikož v minulosti na ně přijatý názor se rozšířil a stal se obecnou znalostí, a to bez ohledu na jeho správnost či úplnost.