Georges Simenon

Dnes je komisař znepokojen. Kdo ví, jestli by mu nebylo milejší, kdyby se v pravou chvíli Maigret nesklonil a neztlumil tak ten úder? Jak u čerta tenhle začátečník mohl odhalit všechno to, co odhalil? Každý začátek je těžký.

„Buď překážím někomu, komu jsem na stopě, nebo alespoň někomu, kdo si to myslí… Nenapadá vás, kdo by to mohl být, Manueli?“ Tak tohle Maigret za svou třicetiletou kariéru u policie nezažil!

Bar Picratt nepatří v Paříži zrovna k těm luxusním. Přesto sem hosty láká, co jinde nenabízejí – vzrušující erotické číslo tanečnice Arletty.

„Maigret ještě netušil, že to, o čem teď tady začínají hovořit, ho zanedlouho přivede k uzavření případu, kterému budou napříště na nábřeží Zlatníků říkat „nejdelší Maigretův případ“. Pařížská kriminální policie je opět na nohou.

Mrtvola hned po ránu. V šatní skříňce. Jak skandální – a jak americké! ***** Když z kovové skříňky číslo 89 v zaměstnaneckých útrobách nóbl hotelu vypadne uškrcená Američanka v černé róbě, je pověst podniku poblíž Champs-Élysées v ohrožení.

Nový případ, který vůbec poprvé vychází jako audiokniha! Jednoho únorového dopoledne vyruší komisaře na stanici podivný telefonát. „Odpusťte, prosím… Mé jméno by vám nic neříkalo. Neznáte mě, ale znal jste mou ženu Ninu… Haló!

„Ženy a děti mají schopnost vytvářet pololži.“ (Maigret)
Nebyla to jen chuť na ústřice a bílé krajové víno, které přiměly komisaře vydat se po boku vystrašeného učitele do Saint-André, malé vesničky na západním pobřeží Francie.

Komisař Maigret, jak jste ho ještě neslyšeli. Další případ, který dosud nevyšel v ‚mluveném slově‘. V nově budované čtvrti na předměstí Paříže je zavražděn starší usedlý muž Jules Lascours, přezdívaný Pirát.

„Jsem zde na dovolené. Nejsem pověřen žádným vyšetřováním.“ Od pobytu v malém francouzském letovisku Les Sables d’Olonne si komisař Maigret slibuje především odpočinek.

Jeden z nejdramatičtějších případů komisaře Maigreta V garáži na opuštěné křižovatce padesát kilometrů za Paříží leží mrtvola, jenže podezřelý se ne a ne přiznat.

„Ne, nemyslím si, že jde o šílence,“ opakoval Maigret.
V dopise doručeném na nábřeží Zlatníků se píše, že v nejbližší době zřejmě dojde k vraždě.

Cože? Mafie chce mít v Maigretově revíru dobré bydlo? Zamítá se! Plískanice nuzného poválečného roku popudily Maigreta k zádumčivosti a na náladě mu nepřidává ani případ ukradené mrtvoly z rue Fléchier v IX. pařížském obvodu.

„Haló!