Erich Maria Remarque

Jízda dvou hráčů se smrtí ve stylu Carpe Diem. Při návštěvě přítele v malém sanatoriu ve švýcarských horách učiní stárnoucí automobilový závodník Clerfayt nezávazné pozvání krásné a křehké Lillian.

Nejslavnější autorův román z prostředí první světové války vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic, s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou táhli na jatka války, odkud se vrátili zničeni na duchu i na těle.

„Mluvil ke mně, ale věděl jsem, že jsem pro něj jen stěnou, která mu občas vrací ozvěnu.“ Na útěku z vyšinuté Evropy roku 1942 se potkali v úřední džungli lisabonského přístavu.

„Bez lásky je člověk vlastně jako mrtvola na dovolené.“ Robby Lohkamp má s Ottou a Gottfriedem malou autodílnu s benzinkou.

Zaslíbená země je poslední román, na němž autor pracoval před svou smrtí v roce 1970. Podobně jako v některých dalších knihách se i v tomto nedokončeném díle věnuje tematice německých uprchlíků za druhé světové války, které fašisté donutili k emigraci.

In 1914, a room full of German schoolboys, fresh-faced and idealistic, are goaded by their schoolmaster to troop off to the ‚glorious war‘. With the fire and patriotism of youth, they sign up.

„Válka nás přejela jako parní válec…“
Na zprávu ze západní fronty, kde klid byl jen přízračnou předehrou k umírání, navázal velký německý humanista žalozpěvem o mladých, jejichž odhodlání změnit svět zmařila první světová válka.

Cesta zpátky volně navazuje na nejslavnější autorův román Na západní frontě klid z první světové války.

„TEĎ NESMÍME PROHRÁT. KONEC JE NA DOHLED…“ Někdejší odbojný novinář, kterého vězní v německém koncentračním táboře Mellern, už léta nevyslovil své jméno.

Koncentrační tábor Mellern slouží jako odkladiště vězňů – převážně Židů, kteří v důsledku tělesné slabosti již nejsou schopni práce.

Paulovi Bäumerovi a jeho spolužákům z gymnázia je osmnáct let a jejich další kroky nesměřují na univerzitu, ale do zákopů první světové války.

Nejslavnější autorův román z prostředí první světové války vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic, s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou táhli na jatka války, odkud se vrátili zničení na duchu i na těle.