Emil Hruška

Nedávné teroristické útoky oživily diskuse o Belgii jako zemi původu islámských teroristů a také o frapantní liknavosti belgických bezpečnostních složek. Odkrývají se ale i jiná temná místa z belgické minulosti: dodnes neodhalená tzv. banda vrahů z Brabantska podnikla v 80.

Portrét Karla Hermanna Franka, nacisty, který se nejprve agilně podílel na rozbití Československa a poté výrazně a někdy i zásadním způsobem ovlivňoval dění v protektorátu Čechy a Morava, není obyčejnou životopisnou knihou.

Je pravdou, že K. H. Frank byl v letech 1939–1945 faktickým pánem Protektorátu Čechy a Morava.

V pravdě neuvěřitelný příběh, který se – rozčleněn na jednotlivé případy – odehrával v letech 1928 až 1935, a který je zapsán v dějinách české kriminalistiky. Z hlediska práce bezpečnostních úřadů však nejen pochvalně.

Zdálo by se, že o protektorátu a druhé světové válce bylo již všechno napsáno. Emil Hruška nás však svou novou knihou rychle vyvede z omylu. Kam schoval zrádce Čurda své jidášské peníze? Kdo byla česká švagrová říšského maršála? Jaké jsou záhady Rosenbergova deníku?

Sám autor této knihy nevycházel při své práci z údivu nad tím, jak fatální roli sehrály někdy aktovky v moderních dějinách. Aktovky na místě útoku na Reinharda Heydricha byly dokonce čtyři! Aktovka Stauffenbergova, s jejíž pomocí měl být zlikvidován Hitler.

Plány, opatření a názory zastupujícího říšského protektora Reinhard Heydrich nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora 27.

Václav Jelínek (1905–1967), který své romány podepisoval jako Sláva V. Jelínek a za nacistické okupace, kdy se „dal k Němcům“ pod jménem Willibald Yöring, byl fenoménem české brakové literatury let dvacátých až čtyřicátých.

Československá zpravodajská služba byla ve třicátých letech minulého století pověstná svou vysokou profesionalitou a výkonností.

Téma nacisté a poklady je tématem mnohaletým, košatým a snad nevyčerpatelným.

Trochu zvláštní inzerát, který vyšel v Plzeňském deníku na přelomu března a dubna 2004, se tázal po osudu lidí zmizelých na počátku padesátých let při pokusu o přechod hranic.

Oblíbený autor Emil Hruška v nové knize Retrokrimi opět zpracovává skutečné kriminální případy, tentokrát z let 1883–1961. Některé z nich ve své době žily pestrým životem na stránkách novin, jiné byly naopak před veřejností skryty.

Tak střílej! přináší dva jen těžko uvěřitelné příběhy z konce druhé světové války, které napsal sám život.