Aleš Dostál

Autor přichází s příběhy zvířat a lidí, které potkal během svého života profesionálního lesníka a myslivce. Úsporným a čtivým jazykem próz, s humorem a ironií nás přivádí za zvířaty do prostředí lesoven a hájoven, do světa lovců, kteří více meditují.

Soubor několika příběhů zasazených do východních Čech se zabývá otázkou, zda ponechat v krajině dosud kriticky ohrožený, avšak silně expandující druh šelmy bez jakékoli regulace.

Jak bude vypadat krajina po kůrovcové katastrofě? Uvidíme ještě růst nový les a ucítíme jeho vůni? Hrdina románu lesník Kamil už to ví. Zažil začátky kůrovcové kalamity před rokem 2000 a se čtyřmilimetrovým broučkem bojoval část svého produktivního lesnického života.

Pokud je psí nebe poblíž toho lidského, určitě tam potom zajdu navštívit své psy… slibuje v prologu pozoruhodné knížky Aleš Dostál, zkušený prozaik, lesník a myslivec a především zanícený chovatel psů.

Daňky hlava nebolí, zato o majiteli obory se to vždy říct nedá. Soubor povídek se stejně jako předchozí autorova díla točí především kolem přírody a myslivosti. V příbězích, které se zakládají na skutečných osudech, provází autor čtenáře malebnou podhorskou krajinou.

Prozaik Aleš Dostál (*1946) se narodil v Ostravě, vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně a pracoval u Lesů České republiky. Je členem Obce spisovatelů a spolupracoval s Československou televizí a Filmovým studiem Barrandov.

Nejen jeleni, ale i daňci, srnci a mufloni jsou hrdiny loveckých povídek, v nichž autor vypráví příběhy, které jsou sice ze skutečného života, ale občas při nichž zůstává rozum stát.

Je konec léta roku 2032. Pět procent plochy EU je zdivočeno se zákazem jakékoliv lidské činnosti. Ekologové se radují nad narůstajícím počtem přísně chráněných šelem. Lesníkům se naopak podařilo snížit stavy škodlivých kopytníků na minimum.