Výměnou za právo obchodovat s Latinskou Amerikou se skupina samurajů vydává spolu s františkánským knězem na cestu do křesťanského světa. Cestují do Mexika, Španělska i do Říma, kde tři z nich přijmou křest jako prostředek ke splnění své mise.

Z toho kouká pořádné dobrodružství!? Sourozenci Anna, Dick a Julián výjimečně netráví prázdniny s rodiči – jedou do Kirrinské zátoky za příbuznými, s nimiž se nikdy předtím neviděli.

Zpátky na Kirrin! Julián, Dick, George, Anna a pes Tim tráví další prázdniny na svém ostrově. Jedné noci zachytí záhadné světelné signály přicházející z neznámé lodě. Zdá se, že narazili na nebezpečnou pašeráckou bandu!

Vzhůru na Vyvrhel! Z plánu strávit velikonoční prázdniny na Kirrinu sešlo hned první večer. Vichřice porazila mohutný jasan a ten poničil dětem pokoje. Strýc Quentin přesto pohotově vymyslel, kde by si děti mohly užít volno, aby se nemusely vrátit do internátní školy.

„Páni! To je ale paráda! To by byl život!“ Julián, Dick, George, Anna a pes Tim už spolu tráví každé léto a výjimkou nejsou ani tyhle prázdniny. Tentokrát si je ale děti chtějí užít jinde než v Kirrinu.

Stála tam a nevěděla, co dělat. Má jít dolů a pokusit se najít Tima a otce? Ale když to udělá, může se stát sama vězněm!
Děti se tolik těšily na návrat na Kirrin – a teď tam nemůžou!

Může to být strašidelný vlak? Čekali, až se ze tmy vynoří světla lokomotivy jako dvě ohnivé oči… ***** Tohle vypadá na senzační prázdniny: čtveřice kamarádů se psem Timem jede stanovat do vysněné pustiny na vřesovištích!

Vtipné, originální a oddechové fantasy pro dospělé. Co se stane, když osud spojí patnáctiletého výrostka, zkorumpovaného policistu a posledního draka žijícího na zemi?

Artemis Fowl, dvanáctiletý kluk pocházející z kdysi zámožné zločinecké rodiny, působí díky své chytrosti jako zázračné dítě. Tátu unesli, s mámou, která to těžce nese, jsou problémy, ale on se tím nenechá zdeptat. Má totiž geniální plán!

Když kniha Jak si lidé hrají vyšla před bezmála padesáti lety poprvé, stala se revolučním psychologickým textem, umožňujícím porozumět tomu, co se skutečně děje mezi lidmi během základních sociálních interakcí. Všichni hrajeme hry.

Maminka dvanáctiletého Emila Tischbeina pracuje jako kadeřnice, protože po smrti manžela na tom nejsou finančně nejlíp. Aby si chlapec alespoň trošku užil prázdniny, pozvou ho jeho teta Marta s babičkou na návštěvu k nim do Berlína.

Jsou si podobné jako vejce vejci. Dokoulejí se na správné místo, i když je osud zase rozdělil? To je k nevíře.