Yzop lékařský nať (Český text na obalech) Složení: Hyssopus officinalis herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/…yzop-nat-50g . Droga obsahuje asi 1 % silice s pinény, dále flavonové glykosidy, třísloviny, organické kyseliny, řadu minerálů a stopy pryskyřice. Yzop lze podávat i samostatně, praktičtí bylináři však zásadně dávají přednost podávání ve směsích. Yzop se kombinuje s jitrocelem, květem divizny nebo se sladkým dřevem, případně s kořenem proskurníku a s kořenem omanu. Pro seniory kombinujeme s natí úročníku bolhoje, případně s drogami adaptogenního charakteru, kterými jsou např. žen – šen, maralí kořen, kořen eleuterokoku apod. Užívání: 1 pol.lžíci nasypat do 0,5 l vařící vody, luhovat 15 min. popíjet 1 x denně. Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.comZemě původu: Česká republika 

Yzop lekársky vňať (Slovenský text na obaloch) Zloženie: Hyssopus officinalis herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Droga obsahuje asi 1% silice s pinén, ďalej flavónové glykozidy, triesloviny, organické kyseliny, rad minerálov a stopy živice. Yzop možno podávať aj samostatne, praktickí bylinkári však zásadne dávajú prednosť podávanie v zmesiach. Yzop sa kombinuje so skorocelom, kvetom divozelu alebo so sladkým drevom, prípadne s koreňom proskurníka a s koreňom omanu. Pre seniorov kombinujeme s vňaťou úročníka bolhoje, prípadne s drogami adaptogenního charakteru, ktorými sú napr. Žien – šen, maralí koreň, koreň eleuterokoku pod. Užívanie: 1 pol. lyžicu nasypať do 0,5 l vriacej vody, lúhovať 15 min. popíjať 1 x denne. Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:Více informací o léčivých účincích byliny ZDE: Yzop lékařský: Synonyma:Latinsky: Hyssopus borealisČesky: Ysop lékařský Yzop lékařský: Droga:Latinsky: Herba hyssopi, Herba hyssopi officinalisČesky: Nať yzopu Yzop lékařský: Názvy:Lidové: Hysop, isop, hyzopSlovensky: Yzop lekárskyNěmecky: r Echter Ysop, Gebräuchlicher YsopRusky: Issop aptečnyjAnglicky: HyssopPolsky: Hyzop lekarski Chemické složení: Droga obsahuje především silici (až 1%, s hlavní složkou pinokamfenem (pinokemfenem), dále je přítomen hlavně pinen – nopinen) a limonen, potom obsahuje 3–6% flavonových glykosidů (hesperidin, diosmin), asi 8% tříslovin, triterpenové kyseliny (oleanolovou, marubovou a ursolovou), minerální soli a další látky. V čerstvých vršcích listnaté natě je až 170 mg% vitamínu C. Jsou obsaženy i flavonoidy. Vnitřní užití:Yzop lze podávat i samostatně, v praxi se však dává přednost podávání ve směsích.V plicním lékařství se yzop kombinuje s jitrocelem, květem divizny nebo s lékořicí, případně s kořenem proskurníku a s kořenem omanu.V urologii kombinujeme se zlatobýlem, kořenem jehlice, s vřesem nebo s ptačím rdesnem. V léčbě dyspepsií doporučujeme směsi yzopu s mátou, případně fenyklem, jablečníkem nebo omanem.V geriatrii kombinujeme s natí úročníku bolhoje, případně s drogami adaptogenního charakteru, kterými jsou např. žen-šen, maralí kořen, kořen eleuterokoku apod.Běžná léčebná dávka je 1–2 kávové lžičky na šálek záparu, pije se 2–3× denně po lžících.Nebo:Průměrná dávka na přípravu záparu je 1,5 g, nebo 1 kávová lžička drogy na šálek vody: užívá se 2–3× denně po lžících.Nebo:Infusum Herbae hyssopi (1 lžíce drogy na sklenici vody) se užívá po 1/3 sklenice 2–3× denně.Nebo:Obvykle se připravuje zápar ze 2–3 lžiček natě na 4 dl vody (pije se po 1 dl 2–3× denně).Nebo:Při katarech dýchacích cest se často doporučuje spařit 15 g yzopové nati litrem vody a nechat ustát. Užívá se za hodinu lžíce.Připravuje se i odvar z 1,5 lžíce natě na 4 dl vody (pije se stejná dávka 2–3× denně jako adstringens a antihydrotikum).Je možno použít i bylinářský čaj či bylinný balzám, osvědčila se též homeopatická příprava podle Kloudy, užívaná ve vyšších potencích kolem U9.V urologii upřednostňujeme formu lihovodných roztoků.Užívá se i ve formě tinktury. Zevní užití:Užívá se zápar ze lžíce drogy na 2,5 dl vody.Nebo:Běžnou lékovou formou je nálev podávaný v obvyklých dávkách. Při břišní kolice (pokud lékař vyloučil náhlou příhodu břišní) je vhodné podání nálevu formou léčebného klyzmatu, tj. nejprve 1–1,5 l litru očistného klyzmatu a po vyprázdnění 150 ml klyzmatu léčebného.Užívá se také odvar ze lžíce drogy na 2,5 dl vody, na obklady i odvar z 25 g drogy na 3–4 dl vody. Lze nahradit: Základním hodnocením se droga podobá šalvěji. Hyssopus seravchanicus Dub. středněasijského původu, v němž byl nalezen obsah silice v čerstvé hmotě 0,45–0,75% (v etapě plného kvetení), přesahuje kvalitu běžného yzopu lékařského. Vůní se oba podobají, ale u Hyssopus seravchanicus je až 57,9% pinokamfonu. Mimo to ještě silice obsahuje L-pinen, pinokamfeol, karvon a chemicky neidentifikovaný aldehyd. Trsy jsou nižší, mírně poléhavé. Na Kavkaze je rozšířen yzop úzkolistý – Hyssopus angustifolius M.B. s podobnou silnou vůní a vysokou výtěžností silice (až 1,8%). Vyznačuje se uzšími a menšími listy. Rostliny jsou vzpřímené, vysoké. Podle odolnosti proti vymrzání je označován yzop červený (Hyssopus ambiguus Iljin) a také azop „křídový“ (Hyssopus cretaceus Dub.) rostoucí na křídových naplaveninách ve Voroněžské oblasti. S vysokým obsahem cineolu v silici (přes 70%) se ukázal yzop velkokvětý (Hyssopus macranthus Boriss). Lze zaměnit s: Příbuzná saturejka zahradní – Satureja hortensis L. má podobné listy, její pach je však zcela jiný. Droga u nás pochází z pěstovaných jedinců, a proto je záměna téměř vyloučená. Popis: Trvalá rozvětvená bylina až polokeř. Dorůstá výšky 20–6O cm. Stonky jsou pápěřité, čtyřhranné, přímé nebo vystoupavé, listy sedící, tuhé, lesklé, čárkovitě kopinaté, dubkovaně tečkované, celistvookrajové. Stopkaté květy modré, fialové, růžové nebo bílé, tvoří v paždích listů řídké jednostranné papřesleny a mají šídlovité listeny. Kalich válcovitě nálevkovitý, koruna dvoupyskatá. Kvete v červenci-září (říjnu). Plody jsou tvrdky. Místo výskytu: Jihoevropský druh, u nás dávno pěstovaný jako poměrně nenáročný zahradní. Místy dočasně splaňuje. Nesnáší vlhko. Dává přednost lehčím vápnitým půdám a sušším slunečným polohám. Pěstování:Obecně: Jihoevropský druh, u nás dávno pěstovaný jako poměrně nenáročný zahradní. Místy dočasně splaňuje. Je to rostlina vytrvalá dorůstající do výše asi 60 cm a pěstuje se pro aromatickou nať. Odrůdy: U nás je povolená odrůda „Blankyt“. Poloha, podnebí, půda: Yzop nesnáší vlhko ani kyselé půdy. Dává přednost lehčím vápnitým půdám a sušším slunečným polohám, chráněným před studenými větry. Vyšší výnosy dává na prohnojených bohatých půdách. Jsou vhodné též hlinitopísčité půdy. Nejsou vhodné půdy písčité, na kterých yzop často vymrzá. Též nevhodné jsou půdy kyselé a zamokřené. Výsev semen: K založení kultury si seženeme semeno, které vysejeme přímo na pole do řádků 40 cm vzdálených, což můžeme udělat již na podzim. Přímý výsev se provádí koncem března nebo v dubnu na dobře zpracovaný záhon do řádků vzdálených asi 60 cm od sebe a to nejvýše 1 cm hluboko. Semena musí být vyseta řídce, minimálně 5 cm od sebe. zchází asi do 20 dnů. Pokud se pěstuje přímým výsevem, je potřeba semen podstatně vyšší než při předpěstování, a to na plochu 1 aru se vysévá 50–70 g. Při pěstování ve velkém pozemek brzy na jaře uvláčíme a usmykujeme. Sejeme secím strojem Saxonia do řádků 50 cm od sebe. Porost po vzejití udržujeme plečkováním a okopávkou. Vegetační doba je 30–35 týdnů. Kultura takto založená vydrží čtyři roky na témže místě. Každým rokem je třeba porost přihnojit průmyslovými hnojivy, a to 400 kg NPK na hektar. Déle se kulturu na jednom pozemku nedoporučuje pěstovat. Předpěstování: V malém se vysévá (předpěstování sazenic) do pařeniště koncem března nebo začátkem dubna. Nejdříve přitlačíme zem v pařeništi prkénkem, aby byla před setím rovná. HTS je 0,98–1,22 gramu. Vyséváme na široko – sejeme tak, aby semínka byla řídce – rostlinky jsou pak silnější, nebo do řádků vzdálených asi 20 cm od sebe (i v řádcích musí být výsev řídký – semena asi 2–3 cm od sebe). Semeno zasypeme vrstvou země odpovídající 2–3× velikosti semen, nebo můžeme semínka zasypat jemným pískem. Po vzejití rostlinky (klíčí za 10–20 dnů při teplotě 12–15°C) přepichujeme na vzdálenost 3×3 až 5×5 cm do pařeniště, nebo přímo do zemitorašelinových balíčků, podle potřeby zaléváme a vzduchujeme podle potřeby (v březnu-dubnu sledujeme teploměr). Sazenice si první rok můžeme předpěstovat i na výsevném záhoně. Pro předpěstování sazenic na plochu 1 aru se seje 10 g (podle pramenu 83. je spotřeba na předpěstování pro plochu 1 aru 20–30 g) semen do řádků asi 10 cm buď na podzim, do konce října, nebo na jaře v dubnu. Výsadba: Sazenice první rok pomalu rostou a přesazují se na stanoviště buď do konce září nebo až na jaře (v květnu), případně při výšce rostlinek kolem 10 cm na předem připravený, prohnojený a znamenákem naznačený pozemek na vzdálenost 50×50 (40×40, 45×45 cm nebo 30–40×60 cm) cm. Rostlinky seté na podzim se přesazují také na jaře. Vysazuje se po dešti, nebo je nutné zajistit zálivku. Na 1 ar je zapotřebí 500 rostlin. Pěstování: Yzop roste bujně. Předplodina: okopaniny, hrách, fazole. Porost udržujeme čistý plečkováním ruční plečkou nebo okopávkou. Vegetační doba je 30–35 týdnů. Je pochopitelné, že yzop nevysazujeme do pozemku zapleveleného vytrvalými plevely, jako je pýr nebo pampeliška lékařská. Yzop sám nemá schopnost s nimi bojovat, i když natolik půdu kolem sebe využívá, že druhé, méně odolné byliny kolem něho hynou. Kultura vydrží 4–5 let na stejném místě, každý rok je však třeba dohnojit umělými hnojivy. Ponechávat déle se nedoporučuje, protože sklizeň je pak podstatně nižší. Po třech letech je třeba keříky s chudou natí nahradit. Hnojení: Zařazuje se do druhé trati po hnojené okopanině a vyžaduje plné hnojení NPK v množství asi 5 kg hnojiva na ar. Po tomto hnojení rychle a mohutně roste. Před založením kultury je dobré pozemek dobře vyhnojit zetlelým kompostem (400–600 q/ha). Nesnáší hnojení čerstvým hnojem. Z umělých hnojiv hnojíme na 1 ar 3–5 kg superfosfátu nebo Thomasovy moučky, 1–2 kg draselné soli a 2,5–3 g dusíkatého hnojiva. jako předplodina je vhodný hrách, fazole a okopeniny. Ochrana rostlin: V mokrých letech se vyskytuje ojediněle rez na listech, na kořenech se někdy najde kořenokaz fialkový (Rhizoctonia violacea). Vyskytne-li se v kultuře kořenomorka fialová (původce houba Rhizoctonia violacea Tul.) je lépe nemocné rostliny z porostu odstranit. Půdu mezi řádky je dobré provzdušňovat plečkováním, případně na podzim pozemek mezi řádky povápnit. Při silném výskytu je lépe kulturu zrušit, půdu dezinfikovat vápnem. Dále rostliny napadá pidikřísek, zejména pidikřísek polní (Eupteryx atropunctata Goeze). Střídáme 0,2% Phosdrinem 24 EC, 0,3% Nogosem EC 50 – ochranná lhůta je 7 dnů, nebo 0,2% Metationem E 50 – ochranná lhůta 14 dnů. Jakostní norma drogy: ČSN 86 6814. Semenářství: Yzop na semeno pěstujeme z předpěstovaných sazenic. Pozemek pro pěstování má být dobře připravený, bezplevelný. Jde o víceletou léčivku. Při přípravě pozemku hnojíme 400 kg NPK na hektar. Sazenice vysazujeme v květnu do sponu 60×60 cm. Před výsadbou pozemek naznačíme znamenákem na uvedenou vzdálenost. Vysázené rostlinky zalijeme a podle potřeby okopáváme a plečkujeme. V některrých oblastech je nutné yzop oplotit (kde je vysoká zvěř). V prvním roce se též stává, že nať začne kvést, a proto ji musíme do poloviny září ořezat. Druhým rokem na jaře, jakmile to počasí dovolí, yzop ihned přihnojíme v dávce 450 kg NPK na hektar. Okopáváme a plčekujeme podle potřeby. Za suchého a teplého počasí yzop velmi dobře nasazuje na semeno. Když semenice začnou hnědnout (na rostlině je již semeno, které má tmavou barvu), začneme nať sklízet srpy, a to 15 cm nad zemí. Raději žneme za mírné rosy, aby osivo nevypadávalo. Semenice dáváme do hustých jutových žoků, které ihned odvážíme na sýpku, kde semenice dáváme na papíry ve 30–40cm vrstvě. Denně ji asi 14 dnů obracíme, až doschne. Pak ji vymlátíme na mlátičce nebo na parcelním kombajnu. Nutno seřídit otáčky. Síta musí mít kulaté otvory. Vymlácené osivo vyfoukáme a dáváme na sýpku na papíry ve vrstvě 2–4 cm. Denně osivo obracíme po dobu 7–10 dnů. Osivo potom přečistíme na sítech. Vyčištěné osivo dáváme do plátěných pytlů a do suchého skladu. Pozor na myši. Z aru se sklízí 5–7 kg osiva, někdy i více. Každý množitelský porost musí být přihlášen k přehlídce ÚKZÚZ. Norma pro osivo: ČSN 46 2065, čistota I.tř. 95%, klíčivost I.tř. 80%. Výnosy: Yzop poskytne z 1 aru 25–45 kg suché drogy. V prvním roce je sklizeň značně nižší.  Výnosy se pohybují kolem 100 kg syrové natě z aru při sesýchacím poměru 4:1, ale není vzácností ani výnos vyšší, 30 až 40 kg suché natě z aru. V prvním roce je sklizeň značně nižší. Domácí pěstování: Vytrvalá rostlina. Miluje slunná stanoviště a snadno se pěstuje v nádobách. Doba sběru + sbíraná část: Naťovou drogu poskytují mladé rostliny, z nichž se sbírají nadzemní, hojně olistěné bylinné části, a to před rozkvětem (asi červenec-srpen), dokud nemají tvrdé stonky. Ve velkém nať sklízíme v době, kdy začíná kvést (v červnu-červenci, tehdy má nejvyšší obsah silice – nesmí však být překvetlá), a to 1–2× ročně. V prvním roce se žne rostlina jednou, a to v době květu. V dalších letech je první sklizeň počátkem července. Rostlina se seřezává asi 12–15 cm nad zemí, se stářím rostliny vždy výše a to tak, abychom v droze neměli lodyhy silnější než 0,5 cm nebo holé a dřevnaté. Druhou sklizeň za příznivých podmínek provádíme asi za 2 měsíce. Později již sklízet nesmíme, aby rostlinky obrazily, jinak by porost vymrzl. Vyzrálá nať je jakostní, když se v ní nevyskytují dřevnaté části. Po každé sklizni se kultura přihnojí a případně okope, aby se zamezilo neproduktivnímu odparu. Zpracování + uchovávání: Nať se suší při teplotě do 35°C (silicovitá rostlina) na dobře větraných místech, ne příliš do sucha (z drogy lehce opadávají listy), orientačně tak dlouho, až se stonky lámou. Suší se přirozeným teplem a sušící se sběr musíme alespoň jednou denně obracet. Při vhodných podmínkách yzop dobře uschne během 14 dnů. Poměr seschnutí je asi 4:1. Při dobrém skladování (v dobře uzavřených nádobách – ne z umělé hmoty, nejlépe v plechovkách nebo sklenicích) vydrží droga bez újmy na kvalitě dost dlouho. Nať se suší snadno. Ve velkém sušíme na dřevěnných vypletených lískách ve vrstvě max. 15–20 cm a usušenou nať dáváme do papírových pytlů. Při umělém sušení dáváme pozor, abychom nať nepřesušili, neboť pak opadávají lístky od lodyh a zboží je nevzhledné. Nať má být hustě olistěná, případně kvetoucí. Dobře usušená nať sesychá v poměru 4:1, teplota při umělém sušení 35°C (max. 40°C) s ohledem na zajištění nejvyššího obsahu silice. Droga má kořenitě kafrový pach a hořkou chuť, musí si zachovat světle zelenou barvu. Yzop sklízíme vždy za sucha, nikdy ne za rosy, neboť droga by pak hnědla. Vlastnosti drogy: Droga má příjemnou vůni a hořkou chuť.