Konopice bledožlutá nať (Český text na obalech) Složení: Galeopsis pubescens herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/…pice-nat-40g . Důležitými osahovými látkami jsou zejména kyselina křemičitá a křemičitany, dále třísloviny, saponiny, hořký glykosid, menší množství silic, pektinové látky, éterický olej, flobafen a hojnost minerálních látek. Bylinný čaj: nať konopičky 100g, sušená červená řepa 50g, nať čekanky 50g, nať zeměžluči 25g, nať vachty trojlisté 25g. Účinek křemičitanů konopice můžeme zesílit kombinací drogy s přesličkou nebo se rdesnem ptačím. Užívání: 1 čajovou lžičku přelít 2,5 dcl vařící vody, vařit 5 min, vyluhovat 10 min. popíjet 2–3× denně.Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.comZemě původu: Česká republika

Konopnica žltkastobiela vňať (Slovenský text na obaloch) Zloženie: Galeopsis pubescens herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Dôležitými osahovými látkami sú najmä kyselina kremičitá a kremičitany, ďalej triesloviny, saponíny, horký glykozid, menšie množstvo silíc, pektínové látky, éterický olej, flobafen a hojnosť minerálnych látok. Bylinný čaj: vňať konopičky 100g, sušená červená repa 50g, vňať čakanky 50g, vňať Zemežlč 25g, vňať vachty trojlisté 25g. Účinok kremičitanov konopnice môžeme zosilniť kombináciou drogy s prasličkou alebo sa stavikrv vtáčím. Užívanie: 1 čajovú lyžičku preliať 2,5 dcl vriacej vody, variť 5 min, vylúhovať 10 min. popíjať 2–3× denne. 

Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:Více informací o léčivých účincích byliny ZDE: 

Konopice obilní: Synonyma:Latinsky: Galeopsis pubesens, Galeopsis ochroleuca, Galeopsis dubia, Galeopsis villosa, Dalanus segetum, Dalanum segetumČesky: Konopice pýřitá, konopice bledožlutá, konopice pochybná, konopička bledožlutá, konopice žlutá, konopnice bledožlutá Konopice obilní: Droga:Latinsky: Herba galeopsidis, Herba galeopsidis ochroleucae, Herba galeopsidis dubiae (seu herba galeopsidum – nať konopnic)Česky: Nať konopice Konopice obilní: Názvy:Slovensky : Konopnica žltkastobiela, konopnička žltkastobiela, konopica žltkastobielaNěmecky : Saat-HohlzahnRusky : PikulőnikAnglicky : Downy Hemp-NettlePolsky : Poziewnik szorstki Chemické složení: K terapeuticky důležitým látkám patří třísloviny (5–10%), hlavně však tzv. rozpustná kyselina křemičitá (0,7–0,9%, z toho je asi 0,1–0,2% tzv. nerozpustné), resp. křemičitany (asi 0,2%), amorfní hořčiny, potom neutrální a kyselý saponin, hořký glykosid, trochu silice a substance podobné pektinům. Minerální látky tvoří celkově asi 7%. Uvádí se, že obsah křemičitanů je nejvyšší koncem října (resp. kyseliny křemičité). Konopici je třeba hodnotit na základě obsahu křemičitanů, tedy podobně jako přesličku a rdesno ptačí Vnitřní užití:Jako obvyklá dávka se uvádí 1 kávová lžička na šálek záparu – pije se 2–3× denně. Při speciálních kůrách nejsou ojedinělé denní dávky drogy až do 30 g.Nebo:Zápar se připravuje z 1 kávové lžičky na šálek vody: pije se 2–3× denně.Nebo:Zápar se připravuje ze 2 g drogy na 1,5 dl vody. Nověji se konopice běžně užívá i v oficiální medicíně. Na přípravu odvaru se používá jednotlivá dávka 2 g.Nebo:Decoctum seu Infusum Herbae galeopsidis (15–25 g na 2 sklenice vody) se pije v dávce 1/2 sklenice 3× denně.Nebo:Odvar: se připravuje ze 2 g drogy na 1,5 dl vody. Nověji se konopice běžně užívá i v oficiální medicíně.Nebo:Obvyklou lékovou formou je odvar. 1 čajová lžička drogy se vaří na mírném ohni 10 minut v cca 150 ml vody, nechá se 10 minut ustát, scedí se a podává zpravidla 3× denně, 1 hodinu po jídle.Mnozí autoři doporučují podávání drogy ve formě prášku, užívaného ústy nebo nosem jako šňupací prášek. V takovém případě bereme na jedno šňupnutí asi polovinu ústní dávky. Lze nahradit: Rovnocenné jsou ostatní druhy konopice. Konopici je třeba hodnotit na základě obsahu křemičitanů – tedy podobně jako přesličku a rdesno ptačí. Lze zaměnit s: Rod Galeopsis L. se nověji dělí na druhy rodu Dalanum Dostál – konopnička, se zástupci Dalanum segetum (Neck.) Dostál, Dalanum ladanum (L.) Dostál – konopička širokolistá, Dalanum angustifolium (Ehrh.) Dostál – konopička úzkolistá a rod Galeopsis L. – konopice, z něhož je možno sbírat hlavně dost hojnou Galeopsis tetrahit L. – „konopici polní – konopici napuchnutú“, s růžovými až růžovočervenými, zřídka bílými květy, dále Galeopsis pubescens Bess. – „konopici páperistú“ – má květy v ústí světle fialové, horní pysk světlečervený a dolní vzadu žlutý, roztroušeně rostoucí Galeopsis speciosa Mill. – „konopici úhľadnú“, má korunu sírověžlutou, v ústí namodralou, dolní pysk s fialovou kresbou. Roste na mýtinkách, v lesích a křoviscích. Z hlediska základních terapeutických účinných látek jsou všechny konopničky a konopice přibližně rovnocenné, a proto mohou společně tvořit naťovou drogu. Popis: Jednoletá bylina vysoká 10–40 cm. Stonek pápěřitý, čtyřhranný, s uzlinami, listy protistojné, stopkaté, vejcovitě kopinaté, hrubě zoubkované, horní žlaznatě chlupaté, květy sírově žluté (bledožluté s červenou nebo oranžovou skvrnou na dolním pysku), uspořádané do 4–8-pažních papřeslenů. Kvete v červenci-srpnu. Plody jsou tvrdky. Místo výskytu: Druh pochází ze západní Evropy. Zřídka jej nacházíme jako plevel na polích, úhorech, rumovištích, většinou v nížinách. Jde o nitrátofilní druh. Pěstování:Obecně: Jednoletá bylina dorůstající výšky asi 60 cm. Pěstuje se pro nať. Její pěstování se u nás doporučuje. Vegetační doba je 227 dnů. Odrůdy: U nás byla vyšlechtěna a je povolena odrůda řJantarř. Poloha, podnebí, půda: Rostlina není náročná. Daří se jí na půdách hlinitopísčitých, bohatých dusíkem a dostatečně zásobených humusem i vláhou. Nejlépe se jí daří po luskovinách. Snese spíše teplejší klima, i když i v chladnějších roste docela dobře. Je sice především rostlinou světlomilnou, ale roste velmi dobře i v polostínu (v sadech). Nesnáší mokré a vápenité půdy. Výsev semen: Před orbou rozházíme dobře proleželý kompost 40–50 t na hektar. Orbu na hluboko provádíme koncem září nebo počátkem října. Ihned po orbě vláčíme a smykujeme pozemek, aby půda byla jemná. V některých letech se v tuto dobu půda velmi těžkou připravuje, neboť je hroudovitá. Nejlépe se nám osvědčují nesené holandské brány, které jemně připraví zem pro výsev. Na takto připraveném pozemku v malém do 0,5 ha ručním znamenákem naznačíme řádky 45 cm od sebe vzdálené (semena asi 5–7 cm od sebe). Vysévá se těsně před zámrzem na podzim, v různých oblastech v různou dobu – od poloviny října až do konce listopadu. Semeno konopice velmi obtížně klíčí, proto je vyséváme na podzim (těsně před zámrzem, od poloviny října do konce listopadu), aby promrzlo. Potřeba osiva je 14–16 kg na 1 ha (100–150 g na ar). Jarní výsev bývá nejistý, pokud se semeno nevymáčí. Proto také pro klíčení vyžaduje hojnost vláhy. Čím hustěji sejeme, tím jemnější drogu (nať) získáme. Stonky natě nesmějí být silnější než 0,5 cm. Vyséváme do plných řádků, v malém jednořádkovým secím strojkem, ve velkém pak secím strojem Saxonia. Hloubka výsevu je 3× větší, než jak je velké semeno (asi 0,4–0,5 cm), aby bylo přikryto zemí a na ruční secím strojku necháme váleček, aby semeno přitiskl k zemi, nebo dodatečně pozemek uválcujeme. V oblastech s výskytem bažantů je třeba, aby osivo bylo pečlivě zahrnuto. Protože semena klíčí dosti těžko a klíčení je možno zvýšit přemrznutím, je nejlépe vysévat na podzim, kdy je většinou dostatek vláhy. Ev. jarní výsev je vhodné provést s naklířeným osivem, jinak klíčí v květnu, někdy až v červnu. Pěstování: Včas vysetá konopice vzchází druhý rok brzy na jaře a řádkuje. V tu dobu je půda dostatečně prohřátá a suchá, proto můžeme přihnojit 200 kg NPK na hektar. Hnojivo rozhazujeme vždy za sucha, abychom rostlinky nepopálili. Jakmile se řádky objeví, nutno plečkovat, jinak plevely rostlinu přerůstají a dusí. Plečkujeme v malém Martínkovou plečkou, přitom dáváme pozor, abychom rostlinky nevyplečkovali a nezahrnuli. Ve velkém používáme plečku nesenou traktorem a plečkujeme jen mělce. Po plečkování zpravidla 2× okopáváme a tím odstraníme veškerý plevel. Hnojení: Před podzimní orbou rozházíme na pole dobře proleželý kompost – na 1 ha 400–500 q. Na podzim při setí můžeme také přihnojit 250 kg NPK na hektar. Na jaře, jakmile rostlina vyřádkuje, přihnojíme 400–600 kg NPK – lovosické na 1 ha, hnojivo rozhazujeme vždy za sucha, abychom nepopálili rostlinky. Ochrana rostlin: Z houbových onemocnění napadá někdy konopici padlí (Erysiphe galeopsidis DC), které hubíme preparáty Karathane FN 57 nebo Fundazol v koncentraci 0,1%. Ochranná lhůta je 14 dnů. Ze škůdců škodí mšice maková (Aphis fabae), kterou hubíme Nogosem EC 50 nebo Pirimorem DG a Pirimorem DP v postřikvoé koncentraci 0,05–0,075%. Ochranné lhůty jsou 7 dnů. Jakostní norma drogy: ČSN 86 6715. Semenářství: Norma osiva ČSN 46 2065, klíčivost semena I. tř. je 70%. Konopici vyséváme těsně před zámrzem, na bezplevelný pozemek. V malém sejeme jednořádkovým secím strojkem na vzdálenost 45 cm do plných řádků. Ve velkém sejeme secím strojem Saxonia, výsev 10 kg osiva na hektar, řádky 4ř cm. Ve velkém ihned uválíme válcem, v malém ručním válečkem. Pozor na oblasti s výskytem bažantů. Při setí nesmíme sít hustě, aby rostlinky měly dostatek místa k vývoji. Rostlinky dorůstají 50–70 cm, kvetou bledožlutě. V případě, že by se v porostu vyskytla nějaká jiná barva, odstraníme ji (negativní výběr). Rostlinky kvetou v červnu a červenci. Po odkvětu rostlina nasazuje na semeno, které postupně dozrává a hnedne. Dozrálé semeno při větru vypadává. Jakmile je porost ze dvou třetin zralý, semenice žneme srpy asi 10 až 15 cm nad zemí, a to brzy ráno. Za slunečna nežneme, padá. Sklizené semenice dáváme do žoků, žneme řádek po řádku. Sklizená nať se vozí na sýpky, kde jsou na podlaze položeny papíry, nať dáváme do 30–40 cm vrstvy. Tam rostlina doschne a semeno rovněž dozraje. Každý den musíme semenice po dobu 10–14 dnů obracet. Vymlátíme na sýpce tím způsobem, že semenice vidlemi několikrát „překlepeme“, tím se dozrálé semeno uvolní. Ve velkém mlátíme na mlátičce nebo na maloparcelním kombajnu Osevan. Dáváme kulatá síta. Vymlácené osivo ihned vyfoukáme a na sýpce znovu rozprostíráme na papíry ve vrstvě 5–8 cm. Osivo denně obracíme asi po dobu 1 týdne. Pak je čistíme na čistících strojích a dočisťujeme na sítech. Sklizeň osiva z aru je 3–5 kg. Každý množitelský porost musí být přihlášen k ÚKZÚZ, kde je vydáno osvědčení o přehlídce. OSivo dáváme do plátěných pytlů a uchováváme na suchém místě. Výnosy: Výnosy se pohybují mezi 100–150 q/1 ha syrové natě, tj asi 20–30 q/ha drogy. Výnos čerstvé hmoty je 188 q/ha, suché 47,7 q/ha. Výnos drogy z hektaru je 2–3 t, ale i 5 t. Sesychací poměr 4:1. Doba sběru + sbíraná část: Konopice velmi bohatě kvete a má květ bledožlutý. Nať se sbírá na počátku rozkvětu (červen-srpen, příp. září). Natě nesmí mít větší průměr než 5 mm a nesmí se nechat překvést, tím bychom drogu znehodnotili. Sbírají se většinou boční výhonky. Překvetlá nať již nedává dobrou drogu. Pozná se snadno podle toho, že ostré hroty kalichů píchají. V malém sklízíme srpy, nať žneme 10 cm nad zemí, ihned ji dáváme do žoků a odvážíme k sušení (zapařila by se). Ve větším sklízíme sekačkou TERRA (do 0,5 ha), ve velkém žacím nakladačem. Nať sklízíme vždy za sucha, jinak hnědne. Zpracování + uchovávání: Materiál (nať) se suší v silném průvanu nebo lépe umělým teplem do 40–50°C, vždy v tenké vrstvě tak dlouho, až se při pokusu o ohnutí láme. Nezapařuje se, droga je však mírně drobivá. Poměr seschnutí je asi 4–5:1. Květ a list si musí zachovat původní barvu. Protože plody obsahují pouze nepatrné množství účinných obsahových látek, je třeba se jich v droze vyvarovat a sběr provádět včas. Droga se nesmí balit vlhká, protože při dopravě snadno zplesniví. V malém posekanou nať dáváme na sušáky pod střechu do načechrané vrstvy 15–25 cm, nikdy nesušíme na slunci. Dbáme na to, aby byl pokud možno průvan, takto nám nať velmi brzo uschne a zachová si světle zelenou barvu s bledožlutým květem. Ve velkém sušíme na roštové sušárně, kde přímo z vleku navrstvíme nať na rošty a sušíme ve vrstvě 20–40 cm (to záleží na sušárně) při teplotě 40–50°C až do lámavosti stonku. Při větší vrstvě nať při sušení hnědne, proto velmi záleží, jak výkonnou máme sušárnu. Při menším výkonu sušárny musíme vrstvu snížit. Dobře usušená nať při lomu praskne. Takto usušenou nať dáme do místnosti, kde ji necháme dva dny „vydýchat“. Při deštivém počasí droga přijímá vlhkost.