Benedikt čubet nať (Český text na obalech) Složení: Cardui benedicti herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/…ubet-nat-30g . Důležitými účinnými látkami jsou především třísloviny a silice, dále hořké glykosidy cnicin a benedictin, pryskyřice, flavonoidy, slizy, soli hořčíku, vápníku a draslíku, tanin, vitamíny skupiny B a jiné. Droga je vhodná pro samostatné uţívání, ale i pro nejrůznější kombinace, především se siličnatými drogami a dalšími metaboliky, jako jsou například pelyněk, zeměžluč, čekanka, islandský mech a vachta trojlistá. Benediktové víno: nať v textilním sáčku se ponoří do vína. Množství je dáno „silou“ nati a pak hlavně zkušenostmi výrobce.Užívání: 1 pol. lžíci zarovnanou přelít 0,5 l vařící vody, vyluhovat 10 min popíjet 1 x denně.Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.comZemě původu: Česká republika

Benedikt lekársky vňať (Slovenský text na obaloch) Zloženie: Cardui benedicti herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Dôležitými účinnými látkami sú predovšetkým triesloviny a silice, ďalej horké glykozidy cnicin a Benedictine, živice, flavonoidy, slizy, soli horčíka, vápnika a draslíka, tanín, vitamíny skupiny B a iné. Droga je vhodná pre samostatné pouţívanie, ale aj pre najrôznejšie kombinácie, predovšetkým sa siličnatými drogami a ďalšími Metabolík, ako sú napríklad palina, zemežlč, čakanka, islandský mach a vachta trojlistá. Benediktova víno: vňať v textilnom sáčku sa ponorí do vína. Množstvo je dané „silou“ vňate a potom hlavne skúsenosťami výrobcu.Užívanie: 1 pol. lyžicu zarovnanú preliať 0,5 l vriacej vody, vylúhovať 10 min popíjať 1 x denne. Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:Více informací o léčivých účincích byliny ZDE:  Benedykt lékařský: Synonyma:Latinsky: Centaurea benedicta, Calcitrapa benedicta, Carbenia benedicta, Carduus benedictusČesky: Čubet benedykt, čubet lékařský, benedykt čubet Benedykt lékařský: Droga:Latinsky: Herba cardui benedicti, Herba acanthi germanici, Herba cnici sancti, Herba cnici benedicti, Folium cardui benedictiČesky: Nať benedyktu Benedykt lékařský: Názvy:Lidové: Bodláček, bodlák hořký, bodlák požehnaný, karbobenedykt, čubet, hořký bodlák, kardobenedykt, kardusbenedykt, kardus požehnaný, krasovlásek, krásovlásek, ostropes, zaječí oko, ostropestřec vlašský, pcháč požehnaný, přímětník, přímětník vlašský, přímoutník, bodliak požehnaný, krasovlásek lékařskýSlovensky : benedikt lekárskyNěmecky : e Echtes BenediktenkrautRusky : benedikt aptečnyjAnglicky : Blessed-ThistlePolsky : srapacz lekarski, Drapacz Chemické složení: Terapeuticky účinné látky představuje silice (asi 0,3%), potom třísloviny (asi 8%), které příznivě ovlivňují působení hořkého seskviterpenového dihydrolaktonu knicinu (někdy ztotožňovaného s centaurinem a považovaného za azulenovou laktonovou hořčinu neglykosidického charakteru), hořčina benediktin a další hořčiny germakranového typu (cca 0,25%). Droga dále obsahuje sliz (asi 20%) a hodně solí draslíku, hořčíku a vápníku. Uvádí se i vitamín B1 a kyselina nikotinová, resp. její amid, flavonové glykosidy, odvozeniny apigeninu a kemferolu, knicinolid a antibiotická látka (dodekadientetrain). Uvádí se i alkaloidy. Vnitřní užití:Do směsí se benedykt kombinuje spíše výjimečně, a to především se siličnými drogami. V přiměřených, poněkud menších dávkách, je benedikt vhodný i pro podávání v pediatrii i geristrii. Droga je vhodná pro samostatné užívání, ale i pro nejrůznější kombinace, především se siličnatými drogami a dalšími metaboliky, jako jsou např. pelyněk, zeměžluč, čekanka, lišejník islandský a vachta trojlistá.Na přípravu záparu se používá jednotlivá dávka 2 g, nebo 1/2–1 kávová lžička na šálek záparu. Jako metabolikum a diuretikum se užívá zápar ze 4–6 g drogy na 100 ml vody, který se pije 2–3× denně mezi hlavními jídly, jako stomachikum se pije 1 dl 2–3× denně před jídlem. Tento zápar působí celkovou tonizaci organismu.Nebo:Aplikační formou je nejčastěji nálev: 1 čajovou lžičku drogy spařit asi 150 ml vroucí vody a po přiměřeném vyluhování scedit a podávat 2–3× denně na lačno před jídlem, nebo během jídla, zpravidla samostatně.Užívá se také ve formě odvaru (0,5–2,5 g drogy, resp. 1 až 1 a 1/2 lžíce na sklenici vody a pít 2–3× denně po 1/4 sklenice půl hodiny před jídlem – jako metabolikum půl sklenice mezi jídlem).Může se užívat i ve formě tinktury (100 g drogy se přelije 1 000 ml kvalitního alkoholu, 10 dnů nechá vyluhovat a pak scedí), 2×1 polévkovou lžíci denně (při nespavosti 2 lžíce na noc), 2–3 týdny. Zevní užití:Pro zevní aplikaci se užívá zápar nebo odvar z drogy (viz výše). Lze nahradit: K léčebným účelům slouží celá řada příbuzných druhů; tak např. čínští lékaři předepisují jeden z nich k stavění vnitřního krvácení a k léčbě zvýšeného tlaku krve. Podobné účinky při vnitřním užívání mají drogy: Folium trifolii fibrini, Radix gentianae a Herba centaurii. Lze zaměnit s: Pro bodlákovitý vzhled se nať může zaměnit s bodláky (Crisium) – př. Crisium Mill., který však má hladké listy a chutná jemně hořce nebo s ostropestřecem mariánským (Silybium marianum L.). Popis: Jednoletá nebo dvouletá bylina podobná bodláku, vysoká 20–80 cm, celá pokrytá drobnými ostny. Červenohnědý oddenek, stejně jako celá rostlina silně páchne a chutná trpce hořce. Stonek pětihranný, pavučinovitě vlnatý, hustě olistěný, listy podlouhle kopinaté, ostnatě zoubkované, pichlavé, přisedlé, na konci větviček žluté úbory květů s vnějšími široce lupenovitými listeny, vnitřní listeny mají často dlouhé rozvětvené trny. Okrajové květy jsou neplodné, vnitřní oboupohlavní. Kvete v červnu-červenci. Plody jsou nažky s létacím chocholcem. Místo výskytu: Pochází z jižní Evropy a Přední Asie. U nás se pěstuje v zahrádkách a někdy zplaňuje. Má v oblibě půdu bohatou na živiny a dostatečně vlhkou. Pěstování:Obecně: U nás se benedyktu dobře daří a dává dobrou sklizeň. Pěstuje se pro nať a pěstování je velmi jednoduché, jen při sušení se doporučuje užít umělého tepla. Vzhledem ke značnému množství zelené hmoty, kterou musí rostlina během jednoho vegetačního období vytvořit, dává se do první trati nebo po hnojených okopaninách. V lehkých a výživných půdách dosahuje rostlina výšky až 80 cm, ale pak poléhá, je poměrně křehká oproti podobným bodlákům. Bylina má tvar keře, tedy několik stvolů s květy. Daří se jí v teplejších oblastech, neboť pochází z jižní části Evropy. Benedykt je jednoletý, ale divoce u nás neroste, musí se pěstovat. Semena mají dobrou klíčivost a klíčí v teple již po několika dnech. Odrůdy: „Krajový“. Poloha, podnebí, půda: Čubet je rostlina teplomilná a proto se hodí do míst s dostatkem slunečních svitu a chráněných. Ve vysloveně suchých podmínkách a aridním klimatu se nedaří získávat větší sklizně. Kyselé půdy čubetu nesvědčí, spíše zásadité. K pěstování je nejlepší mírně vlhká hluboká orná půda, humusovitá, hlinitopísčitá, s dostatkem vápna, prohnojená chlévskou mrvou. Je-li příliš suchý rok, jsou malé výnosy a naopak, v půdě příliš vlhké dochází k zahnívání kořenů. Půda musí být po celou dobu vegetace kyprá. Nejlepší je benedykt zařazovat po hnojených okopaninách a před výsevem pohnojit strojenými hnojivy, především ledkem vápenatým. Výsev semen: Již na podzim se musí pole hluboko zorat a pohnojit kravským hnojem nebo močůvkou. Na jaře musí být znovu obděláno. Půdu pečlivě upravíme kultivátorem, bránami a smykem. Semeno se seje přímo na dobře připravené pole do řádků 35–45 cm vzdálených, vzdálenost semen asi 8 cm, a to až koncem dubna nebo první dny v květnu (podle pramene 4/77, 83, 98 a 93. co nejdříve na jaře, někdy již v březnu nebo začátkem dubna) tak, aby mladé rostlinky nepostihl jarní mráz. Při strojním setí (secím strojem) se ze semene musí odrolit létací zařízení. Seje se do hloubky asi 1 cm a po zasetí se pozemek přiválí. Při výsevu dbáme, aby semeno „padalo“, na 1 ha vysejeme 15 kg osiva. Sít se dá i po sklizni ranných brambor nebo řepky, protože má dost rychlý růst. Při vhodném počasí vzchází již po 8–14 dnech, klíčivost si udržuje 2–3 roky. Na 1 ar se seje 120–150 g osiva, když se seje do hnízd až 350 g. V 1 g je asi 150 semen. HTS 24 až 34 g. Klíčivost si uchovává 2–3 roky. Klíčivost semen I. tř. je 80%. Při červnovém nebo červencovém výsevu je ovšem sklizeň o něco slabší, nežli při jarním setí. Ve velkém doporučujeme postupné výsevy, jak to počasí dovolí (pak můžeme dobře využít sušárny). V malém vyséváme do připravených rašelinocelulózových květináčů, které pak vysázíme na stanoviště. Předpěstování: Vysévá se buď přímo na jaře do země, nebo se může předpěstovat. Pak je třeba dbát toho, aby při přesazování větší přerostlé sazenice nepostrádaly vláhu. Je vhodné je na čas i zastínit. Pěstování: Setba se protrhává, aby zůstaly jen jednotlivé rostliny, vzdálené od sebe asi 30 cm. Když jednotlivé byliny povyrostu, řádkují a celá kultura se pleje. Pletí se však provádí jen krátkou dobu, protože benedykt rychle roste, vytvoří brzy velké, husté růžice a nedovolí později růst žádných plevelů. V letním období, hlavně při přísušcích, je třeba rostliny zalévat. Na lehkých půdách by mohly vyschnout. Zaléváním se také zvětší hmota nati, kterou můžeme sklízet vícerát ve vegetačním období. Pokud chce někdo pěstovat benedykt ve větším měřítku a prodávat drogu pouze z listí, nesmí vyset semena najednou, ale asi ve 4 partiích, každý týden jednu. Listy se pak sklízí postupně, za týden vždy jedna partie. Než se sklidí poslední partie, doroste opět partie první a je zralá k ořezání. Hnojení: Na podzim zaořeme hnůj (raději dobře proleželý), nevhodný je hnůj slamnatý. Umělá hnojiva dáváme na jaře. Na 1 ar použijeme 2 kg draselných hnojiv, 3 kg superfosfátu a 2 kg dusíkatých hnojiv. Ochrana rostlin: Z chorob se vyskytuje padlí čekankové, které podporuje vlhké a teplé počasí. Snižuje výnos a kvalitu drogy. Rostliny postřikujeme 0,5% Sulikolem, nebo přípravkem Karathane FN 57 v koncentraci 0,1%. Proti mšici 0,2% Phosdrinem, popřípadě Nogosem 50 EC (ochranná lhůta 7 dnů). Při této práci dodržujeme veškeré předpisy pro práci s jedy. Jakostní norma drogy: osivo ČSN 46 2065, droga ČSN 86 6730. Semenářství: Osivo sejeme přímo na pozemek na vzdálenost 50–60 cm, 3–4 semínka do hnízd. Jakmile čubet vzejde, rostliny jednotíme, necháme pouze jednu rostlinu. Hnojíme 250 kg NPK na 1 ha, když rostlinky vzejdou, nebo ihned po výsevu. Okopáváme nebo plečkujeme. Na semeno sklízíme celé rostliny s natí, a to tehdy, když semeno začne chmýřit a je tmavé. Sklízíme za sucha a odvážíme na sýpku, pozor na zapaření. Dáváme na sušáky, vrstva natě 25–35 cm (musí být načechraná). Na sušácích necháme nať 14–20 dnů, aby semeno došlo. Na sýpce otevřeme veškerá okna, aby byl průvan. Výmlat se provádí na mlátičce nebo na parcelním kombajnu Osevan, kde upravíme otáčky. Sklizené semeno ihned vyfoukáme. Osivo dáme na sýpku, nejlépe na papíry, na prkennou podlahu, vrstva 5–8 cm. Tam osivo každý den obracíme hráběmi. Potom ho znovu vyfoukáme a dočišťujeme na sítech. Dobře vyzrálé osivo je tmavé, při zmáčknutí se neláme, světlé semeno není dobře vyzrálé a nemá požadovanou klíčivost. Výnosy: Výnosy se pohybují mezi 40–60 kg z aru, výnos závisí na počasí. Sesýchá se v poměru 6–8:1. Výnos z 1 ha je asi 100 kg sušené drogy. Doba sběru + sbíraná část: Při sběru a hlavně při sušení rostliny je nutno si vzít rukavice, protože rostlina píchá a chlupy dráždí sliznice. I po zavázání nosu a úst je cítit v hrdle a v hrtanu bolestivé píchání. Nať má zvláštní dráždivou až charakteristickou vůni, snad i zápach, který se sušením ztrácí. Z rostliny sbíráme těsně před kvetením bylinné vrcholky a listy bez zdřevnatělých částí (asi červen – červenec, když byliny dosáhnou výšky 40–50 cm), a to i vícekrát do roka (při časném jarním výsevu provádíme první sklizeň těsně před kvetením, druhou koncem srpna, třetí v září). Odřezáváme je v malém nožem nebo srpem, ve velkém sekačkou v délce do 25–30 cm, za suchého počasí (nesmí být rosa), asi 15–20 cm nad zemí, aby rostlina mohla znovu narůstat (dále také proto, že rostliny bývají v nižších partiích znečištěny hlínou a v droze stoupá obsah popela). Za nejkvalitnější se pokládá první a druhý sběr (listy a vrcholky před kvetením – asi červen až srpen), další sběry mají hodně natí, příp. květů, které při sušení dozrávají a tím se droga znehodnocuje. Rostlinu nesbíráme celou, protože masité natě a stopky se špatně suší. Folia cardui benedicti – listy jsou daleko cennější než nať (Herba). Sklizeň se začíná tehdy, když listové růžice dorostou značné velikosti. Sklizeň se však musí začít dřív, než rostlina nasadí květné stvoly. Sklizené listy se suší na lískách, nejlépe v sušárně při 50–60°C, protože tak si udrží svoji původní barvu. Sklizeň je možno opakovat za léto 4–5×. Sklízíme-li i stonky, musíme je před sušením po délce rozříznout, protože jsou příliš dužnaté a dlouho se suší. Lidově se sbírají i plody z nejstatnějších rostlin, které necháme vykvést. Sklízí se těsně před úplnou zralostí. Celé hlávky se utrhávají a na slunci se nechají dozrát. Zpracování + uchovávání: Materiál (nať) je lepkavý. Sušíme v malém v tenkých vrstvách ve stínu na vzdušných místech. Na sušáky dáváme slabou vrstvu 10–15 cm, aby nať dobře proschla. Sušení na slunci není možné, rostlina mění barvu a kvalita drogy se snižuje. Poměr seschnutí natě je asi 3,5–5: 1, list sesychá v poměru 6–8:1. Protože je droga za čerstva lepkavá (hůře se rozprostírá k sušení) a má velmi hořkou chuť, je třeba ji sušit odděleně od ostatních, resp. podložní papíry je třeba vyhodit. Droga lehce vlhne a plesniví, je třeba ji náležitě a opatrně skladovat, chránit před světlem a vlhkem. Kvalitní droga je světle zelená, v jiné barvě (hnědá, žlutá) je nepoužitelná. V droze se nesmějí vyskytovat květy nebo semena. Při pěstování ve velkém se suší obvykle při teplotě asi 30°C (max.50°C) na roštové sušárně. Po dobu sušení můžeme nať 2–3× obracet. Nejhůře dosychají silné lodyhy, proto pozor na ně při ukládání. Přesušená droga se snadno drolí. Po usušení necháme nať 1 až 2 dny vydýchat a pak ji ihned ukládáme do papírových pytlů a předáme odběrateli. Uchováváme v plechových nebo skleněných nádobách. Celá rostlina je porostlá chloupky, ostny listů a květních úborů píchají. Při manipulaci je třeba chránit ruce rukavicemi a ústa šátkem. Vlastnosti drogy: Droga chutná silně a trvale hořce, proto se často kombinuje se s jinými drogami.