Marocká máta (Nana) 30g (Český text na obalech) Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/…ata-nana-30g .Složení: Marocká máta nať (Mentha spicata cv. Moroccan). Divoce rostoucí druh máty. Má velice osvěžující účinek, zejména v horkém letním počasí. Hlavní účinnou látkou je mentolová silice (s mentolem a jeho estery), dále zde nacházíme menton, sabinen, mentofuran, piperiton a konečně třísloviny, hořčiny a flavonové glykosidy. Silně aromatické máty dobře chutnají v moučnících a nápojích. Skvěle poslouží k ozdobení pokrmů. Mezi nejznámější koktejly patří Mojito. Příprava: 2 čaj. lžičky přelít 0,5l horké, vroucí vody, vyluhovat 10 min.Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.comZemě původu: Česká republika

Marocká mäta (Nana) 30g (Slovenský text na obalech) Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Zloženie: Marocká mäta vňať (Mentha spicata cv. Moroccan). Divoko rastúci druh mäty. Má veľmi osviežujúci účinok, näjmä v horúcom letnom počasiu. Hlavnou účinnou látkou je mentolová silica (s mentolom a jeho estermi), ďalej tu nachádzame menton, sabinen, mentofuran, piperiton a näjmä triesloviny, horčiny a flavonové glykosidy. Silne aromatické mäty dobre chutia v múčnikoch a nápojoch. Skvele poslúži k ozdobenie pokrmov. Medzi najznámejšie koktaily patria Mojito. Príprava: 2 čaj. lyžičky preliať 0,5l horúcej vody, vyluhovať 10 min. Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:Více informací o léčivých účincích byliny ZDE:  Máta kadeřavá: Synonyma:Latinsky: Mentha lacerata, Mentha crispa auct. non. Máta kadeřavá: Droga:Latinsky: Folium menthae crispae, Herba menthae crispaeČesky: List máty kadeřavé Máta kadeřavá: Názvy:Lidové : Balšán, balšan kadeřavý, balšan kudrnatý, balšan zahradní, balšínek, kučeračka, balšámSlovensky : Mäta kučeraváNěmecky : e KrauseminzeRusky : Mjata kurčavajaAnglicky : Spearmint Chemické složení: Hlavní obsahovou látkou drogy je silice (1–2%), která obsahuje především karvon (42–67%), acetáty dihydrokarveolu, dihydrokuminalkoholu (nositele vůně), potom terpeny (pineny, limonen, felandren), na rozdíl od máty peprné však neobsahuje mentol. Droga obsahuje i třísloviny, hořčiny, flavonoidy (diosmin, apigenin, luteolin, hesperidin), při čemž všechny složky drogy jsou v proměnlivém poměru podle jejího původu. Vnitřní užití:V porovnání s podobně působící mátou peprnou působí máta kadeřavá mírněji, můžeme říci vyrovnaněji, a při běžném dávkování se neprojevují vedlejší účinky, které často doprovázejí léčbu mátou peprnou.Droga je mimořádně vhodná pro podávání samostatné i ve směsích. Pokud nepotřebujeme využívat terapeutické účinky mentolu, dáváme léčebně přednost mátě kadeřavé před mátou peprnou. Je to jednak pro razantní působení máty peprné a jednak proto, že mentol je pro dlouhodobé podávání nevhodný.Zápar z listů (podobně i z natě) se připravuje z jednotlivé dávky 1,5 g, nebo z 1 kávové lžičky na šálek vody: pije se 3× denně po 1 šálku.Nebo:Čaj se připravuje ze lžíce drogy na 2,5 dl vody (pije se po 2 dl 2–4× denně).Oleum menthae crispae se dávkuje po 0,1 g pro dosi, tj po 4 kapkách. Jako korigens se užívá jeho 0,1% roztok.Nebo:Spíše výjimečně se užívá čistá silice, obvykle v dávce 3–5 kapek pro jednotlivou dávku.Tinctura menthae crispae má maximální dávku pro dosi 5 g.Vhodnou lékovou formou je i bylinný balzám a homeopatický čaj podle Kloudy ve vyšších potencích U9 až U12. Lze nahradit: Rovnocenné drogy mají i druhy: Mentha aquatica L. var. crispa (L.) Benth. – máta vodní a Mentha longifolia (L.) Huds. subsp. undulata (Willd.) Briq. – máta dlouholistá. Lze zaměnit s: Záměny mezi mátami jsou pro množství kříženců celkem běžné. Všechny druhy máty mimo máty kadeřavé mají však ploché listové čepele a při identifikaci pomáhá i pach rostliny, příp. drogy. Máta kadeřavá páchne jako kmín. Popis: Trvalá bylina vysoká 50–100 cm. Oddenek plazivý, stonky přímé, rozvětvené, drsně chlupaté. Listy vstřícné, téměř sedící, vejcovitě srdčité, zašpičatělé, s vyčnívající žilnatinou na rubu a se zvlněným ostře zastřihovaným okrajem se zoubky, na líci temně zelené, na rubu šedozelené. Nemá mentolový pach (voní jako kmín, kořenitě) a nepůsobí chladivě. Květy jsou pyskaté, červenofialové, uspořádané do klasů z papřeslenů. Jejich kalich je bez rýhování. Kvete v červenci-září. Plody jsou tvrdky. Místo výskytu: Rostlina je náročná na vlhko. Kadeřavá varieta roste pouze v kulturách. Je charakteristická kadeřavými listy a červenofialovými či bíle fialovými květy. Je vyšlechtěná z rozličných druhů, jejich variet i hybridů a příp. i dalších druhů. Pěstování:Obecně: Je to rostlina vytrvalá, dorůstající do výše asi 40 cm. Pozor! Nezaměnit mátu s tzv. balšámem. Máta má listy neopatřené chlupy, světleji zelené a má svoji charakteristickou vůni podobnou směsi vůně mentolu a karvonu. Máta kadeřavá je odolnější proti mrazům než máta peprná a dává i lepší výnosy. Není také tak choulostivá při sušení a uchovávání. Pro pěstování máty kadeřavé platí stejné zásady, jako jsou uvedeny u máty peprné, stejné je i hnojení a péče o porost. Pěstování je na jednu stranu pohodlnější proto, že tolik netrpí zapelvelením. Její lodyžky nejsou plazivé, ale přímé, vyšší a na jaře plevel rychle přerostou a udusí. Celá kultura zůstává čistší. Jediný rozdíl je v tom, že máta kadeřavá se rozmnožuje pouze podzemními šlahouny, takže po poslední pozimní sklizni je pole úplně holé a nemusí se na zimu zakrývat. Další výhodou je její zvýšená odolnost proti rzi mátové. Také kultury máty kadeřavé je výhodné překládat každý rok na podzim na jiné pole. Podle pramenu 83. se doporučuje přesazovat každé tři roky, jinak se kultura zaplevelí, proroste odnožemi a ošetřování se stává velmi obtížné. Projeví se nižším výnosem drogy. Poloha, podnebí, půda: Daří se na hlinitopísčitých humózních půdách. Výsev semen: Množí se pouze vegetativně. Vegetativní množení: Pro udržení správného druhu a jeho jakosti i jakosti silice se množí jen vegetativně ze sazenic získaných dělením starších trsů šlahounů na jaře nebo na podzim, ihned, když je zem prohřátá a máta začíná rašit. Na 1 ar se potřebuje asi 800 sazenic. Ihned po pohnojení půdu usmykujeme a připravíme ji na jemno, naznačíme řádky znamenákem 45–50 cm od sebe. Pak ihned uděláme brázdy hluboké „na špičku velké motyky“. Do takto připravených řádků vkládáme šlahouny jeden vedle druhého. Přikryjeme jemnou zemí tak, že šlahouny jsou přikryty asi 4 cm nad zemí. Dobré je přiválení. Na podzim šlahouny většinou dobře zakoření a na jaře pak pěkně řádkují. Na jaře se vysazuje stejně v měsíci březnu-dubnu, podle počasí. Mátu kadeřavou můžeme množit také řízky, a to v květnu-červnu, když máta dosáhla výšky asi 12–15 cm, ořežeme vršky, abychom měli řízky dlouhé 8–12 cm, seřízneme za kolínkem a spodní lístky uřízneme. Upravené řízky sázíme buď do truhlíčků naplněných říčním pískem, nebo do pařeniště, které založíme hnojem, na který dáme vrstvu pařeništní země (20 cm). Na tuto vrstvu dáme 5 cm říčního písku, který se neslévá. Připravené řízky napíchneme na vzdálenost 5×5 cm, pařeniště přikryjeme okny a podle potřeby stíníme a vzduchujeme. Je možno zakořeňovat i ve skelníku při teplotě 18–20°C. Je třeba řízky mlžit, aby se rostlinky lépe ujmuly. Během 14–18 dní máme rostlinky zakořeněné. Zakořenělé řízky přenášíme do poloteplých pařenišť, kde je zaléváme, vzduchujeme a stínujeme podle potřeby. Výsadba: Zakořeněné šlahouny případně řízky vysadíme na předem připravený pozemek, kde máme naznačeny řádky 45 cm od sebe. Rostlinky sázíme sázecím kolíkem 25 cm od sebe. V tomto případě v některých letech je třeba rostlinky dvakrát i vícekrát zalít podle počasí, aby se ujaly. V řádcích plečkujeme a okopáváme tak, aby porost byl po celou dobu vegetace čsitý. Je třeba mít na zřeteli, že jde o léčivou rostlinu a příměs plevelů nám znehodnocuje dorgu. Pěstování: Ošetřování kultury v čistém stavu je podobné jako u máty peprné, i když máta kadeřavá má vzrůst mohutnější a tolik neodnožuje a netvoří tak kobercovitý porost. Dá se proto snáze plečkovat a okopávat. Ošetřujeme ve všech případech v počátku plečkováním, než porost spojí řádky. Dvakrát provedeme okopávku, aby kultura byla čistá. Musí se přesazovat každé tři roky, jinak se kultura zaplevelí, scelí odnožemi a ošetřování se velmi ztíží, což se negativně projeví na výnosu. Hnojení: Na podzim před výsadbou sazenic zaoráme na hluboko 500–600 q dobře proleželého kompostu. Toto provedeme do první poloviny září. Ochrana rostlin: Je dosti choulostivá na napadení rzí a napadená droga je pro farmaceutické i potravinářské účely nevhodná. Proto je třeba kulturu sledovat a při napadení ihned sklidit. Po určité době naroste nová nať, nenapadená rzí. Škůdcem rostliny je rez mátová (Pucinia menthae Pers.), oproti mátě peprné je však máta kadeřavá napadána daleko méně. Pouze ojediněle se v suchých letech vyskytla mšice maková. Bylo proti ní stříkáno Pirimorem DP a DG v koncentraci 0,5–0,7% – ochranná lhůta je 7 dnů. Jakostní norma drogy: Čs. norma zatím není vypracována, jakostní znaky jsou normalizovány (jde o list máty kadeřavé). Pro nať máty kadeřavé platí ČSN 86 6732. Výnosy: Dává dost vysoký arový výnos kolem 20–40 kg suché natě (druhým a dalším rokem). Máta kadeřavá je odolnější proti mrazům než máta peprná a dává stabilní výnosy. Doba sběru + sbíraná část: Sběr listů (ev. natě) se provádí z kvetoucích rostlin několikrát do roka (červenec-září), přičemž materiál nesmí ležet delší dobu na kupách – lehce se zapaří. Sklízí se celá nadzemní olistěná nať na počátku kvetení nebo v době, kdy dosahuje asi 30–40 cm délky. Drogu mají tvořit hojně olistěné lodyhy. Sběr je nejlépe provádět kolem desáté hodiny dopoledne. V malém se sklízí srpem, ve větším do 1 ha TERROU přizpůsobenou tak, aby nať byla dávána do řádků. Nať sklízíme vždy za sucha, za vlhka hnědne. Nať po sklizni ihned přivážíme k sušení (navrstvenou tak, aby se nezapařila). Zpracování + uchovávání: List se suší rychle přirozeným teplem ve stínu za dobrého větrání, v tenkých načechraných vrstvách (5–10 cm). Dosoušet se smí i umělým teplem – teplotou mezi 20–30°C, ne vyšší než 35" na roštové sušárně. Při sušení se smí i obracet, ale opatrně, protože se drobí. Při sušení ztratí listy asi 83–88% hmotnosti, nať 75–80% (poměr seschnutí natě 1:5). Dobře usušená nať si zachová sytě zelenou barvu drogy. Nať v malém sušíme ve vrstvě 20–50 cm načechrané natě, nejlépe v průvanu. Ve velkém sušíme na sušárně teplotou do 30°C. Máta prpná není tak choulostivá při sušení a uchovávání jako máta peprná. Vlastnosti drogy: Droga chutná kořenitě, podobně jako kmín (i pach má podobný). Nevyvolává chladivý pocit při ochutnávání, má trochu svíravou chuť.