Milota Jeřabina černá plod (aronie) 100g
Popis
Aronie černá plod (Jeřabina černá) Temnoplodec černoplodý (Český text na obalech) Složení: Aronia melanocarpa fructus. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/…-aronie-100g . Plody obsahují hodně vitamínu P (zpevňuje a zpružňuje stěny), vitamínu C, cukrů, karoten, organické kyseliny, dále flavonoidy, antokyany, jód, vitamín PP (kyselina nikotinová), vitamíny skupiny B, vitamín E, hodně pektinu a mikroelementů a velké množství zatím blíže neurčených biologicky aktivních látek. Aronii se často a zřejmě právem říká malá vitamínová bomba. V plodech bylo objeveno značné množství rutinu, který je asi 2500–3500 mg%. Užívání: 2 čajové lžičky na 2dl studené vody, vařit 5 minut, vyluhovat 10 minut. Popíjet 2 – 3× denně.Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.comZemě původu: Česká republika
Arónia čierna plod (Slovenský text na obaloch) Zloženie: Aronia melanocarpa fructus. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Plody obsahujú veľa vitamínu P (spevňuje a zpružňuje steny), vitamínu C, cukrov, karotén, organické kyseliny, ďalej flavonoidy, antokyány, jód, vitamín PP (kyselina nikotínová), vitamíny skupiny B, vitamín E, veľa pektínu a mikroelementov a veľké množstvo zatiaľ nešpecifikovaných biologicky aktívnych látok. Aronia sa často a zrejme právom hovorí malá vitamínová bomba. V plodoch bolo objavené značné množstvo rutínu, ktorý je asi 2500–3500 mg%. Užívanie: 2 čajové lyžičky na 2dl studenej vody, variť 5 minút, vylúhovať 10 minút. Popíjať 2 – 3 x denne. Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:Více informací o léčivých účincích byliny ZDE: Aronie: Synonyma:Česky: černoplodý jeřáb, černá aronie, temnopledec černý Aronie: Droga:Latinsky: Fructus aroniae, Fructus aronii melanocarpiiČesky: Plod aronie Aronie: Názvy:Lidové: likérový jeřáb, dezertní jeřáb, burka, aronieSlovensky: arónia čiernaNěmecky: e schwarze Wogelbeere, ApfelbeereAnglicky: ChokeberryPolsky: Aronia Chemické složení: V plodech bylo objeveno značné množství rutinu, který je asi 2500–3500 mg%. Z vitamínů jsou v plodech obsaženy kyselina askorbová, listová, nikotinová, riboflavin, tokoferol, značné množství vitamínu P a karotin. Z rozpustných látek cukry, kyseliny, třísloviny, pektiny, minerální látky a barviva. Z minerálních látek je to hlavně vápník a stopové prvky: molybden, mangan, měď a bór. Z nerozpustných látek jsou to vláknina, lignin, pentozany, škrob, bílkoviny a mastné oleje. Vnitřní užití:Listy připravujeme formou krátkodobě vařeného odvaru s dobou varu asi 2 minuty.Plody můžeme připravovat i formou odvaru ze sušené drogy. Podáváme je raději samostatně, ale připouští se i přidávání sušených plodů do čajových směsí.Vhodnější formou je podávání zasyrova připraveného kompotu, zhotoveného známým postupem, při němž se prosypávají vrstvy plodů a cukru.Výrazný účinek mají i džemy, kompoty a jiné formy, příipravené zatepla, ale účinky čarstvé šťávy a přípravků upravených zastudena jsou větší. Obyčejně podáváme 200 až 700 g šťávy nebo 100 až 250 g kompotu denně. Lze nahradit: Černá aronie je nejlepší ze všech tří druhů aronií (Aronia arbutifolia a Aronia prunifolia) a kříženců s jeřáby (Sorbaronií) pro průmyslové zpracování vzhledem k hodnotným plodům, které svými vlastnostmi zatlačují do pozadí i nejlepší druhy a odrůdy sladkoplodých jeřábů, mezi nimi i jeřábu moravského (Sorbus acuparia L., var. edulia Dieck = moravica Zeng). Popis: Aronie je vytrvalý, opadavý keřík. V mladém vzrůstu je to keř kompaktní, později až rozkladitý. Dospělý desetiletý keř v kultuře dosahuje maximální výšky 2 m, v divokém stavu dorůstá 1 metru a rozrůstá se do průměru 1,5 metru. Produktivní období aronie dosahuje asi 20 let, životnost jednotlivých kmínků však nepřesahuje 8–9 let. Aronie má vysokou produktivnost, zvláště mladé keře a má velmi vyvinutou regenerační schopnost mladých výhonků, která se uchovává i u starších rostlin. Jednoleté výhonky jsou tenké, skoro holé, tmavošedé. Mají malé tmavohnědé pupeny, zašpičatělé a přitisknuté k výhonu. Výhonové pupeny nejsou rovnocenné, jsou mezi nimi plodové, růstové a spící. Plodové pupeny se zakládají v paždí listů na přírůstcích běžného roku. V druhé polovině srpna je patrna jejich diferenciace od růstových pupenů a je charakterizována prosvětlováním krycích šupin. Listy jsou jednoduché, celokrajné. Jejich tvar je široce oválný, zřídka však eliptický. Okraje listů jsou hradbovitě zašpičatělé, s náhlým přechodem v ostrý krátký koneček. Rozměry listů jsou: délka 7–8,5 cm, šířka 5–6,5 cm. Řapíky jsou krátké, do 1 cm, stejně zbarvené jako větší část střední žilky listu oboustranně a purpurově. Horní strana listu je lesklá, kožovitá, zelená a lysá, nese na střední žilce nesčetné černé žlázky. Spodní strana jě bělavá, slabě ochmýřená s jasně výraznou a pravidelnou nervaturou žilek. Rozložení listů na výhonu je střídavé a listy odstupují od výhonu pod ostrým úhlem, jejich okraje slou zahnuté do lodičky. List má široké neopadavé listeny, které také odstupují od řapíku listu pod ostrým úhlem. Květy jsou oboupohlavní, malé, do průměru 12 mm, s bílou korunou, shloučené do hustých chocholíkových květenství. Květní stopky jsou slabě ochmýřeny a mají úzké opadavé kalíšky. Koruna i kalich jsou pětiplátečné. Korunní plátky jsou rozšířené a volné, kališní listeny pevně přisedlé ke květní stopce a po odkvětu neopadávají. Tyčinek bývá 19–23 s purpurovými prašníky, lehce vyvýšenými nad vliznami volných pestíků. Pestíky u báze srůstají a přecházejí v pětikomůrkový zárodek. Uvnitř květu jsou rozloženy četné žlázky nektarníků. V každé nerozdělené komůrce jsou dva semenné pupeny, ale nejčastěji je oplodňován jen jeden z nich. Plody jsou na počátku svého vývoje silně ochmýřeny chloupky, které již k počátku zrání plodů zcela mizí. Jsou nejčastěji kulovité, 6–8 mm v průměru, černé nebo černě purpurové, lesklé, s šedavým náletem, jedlé. Na vrcholku plodu jsou patrny jizvy kališních listenů, srostlé se zárodkem. Kořenová soustava je chomáčkovitá a silně se větví. Sestává z kořenů vodorovného i svislého směru. Je možné je rozdělit na kořeny kosterní a kořeny prvého a druhého řádu. Hlavní hmota kořenů zasahuje do hloubky až 25 cm, přičemž v povrchové vrstvě se jich v hloubce 10 cm nachází 40%. Svislé kořeny zasahují do hloubky 1 m. Místo výskytu: Je to nízký keřík o výšce 50–100 cm, který pochází ze Severní Ameriky, kde se dodnes vyskytuje ve své divoké formě na okrajích lesů, na lesních světlinách a mýtinách. Pěstování: Černá aronie má tu výhodu, že ji lze pěstovat na rozsáhlých plantážích. Vzhledem ke své keřové formě vyžaduje nižší výrobní náklady na rozmnožování, pěstování, ošetřování i sklizeň plodů a také jejich přeprava na místo spotřeby a zpracování je výhodnější, protože plody mají tužší slupku. Kultura černé aronie je vysoce rentabilní. Výnos z 1 hektaru je kolem 50 q. Aronii lze rozmnožovat semeny. Jeho možnost je podstatnou předností černé aronie před ostatnímu druhy drobného ovoce, které se rozmnožují hlavně vegetativně. Většina rostlin aronie, vypěstovaných ze semen, svou morfologií keře, listů, úrodností, velikostí, tvarem i zbarvením plodů je poměrně stejná. Mezi velký množstvím jednotypických rostlin lze vybírat exempláře úrodnější, s většími plody. To umožňuje analytické výběrové šlechtění a další vegetativní rozmnožování vybraných forem a variací. Vzhledem k podmínkám vnějšího prostředí aronie není příliš náročná na teplo. Její vegetační období tervá 140–150 dní, všechny růstové procesy končí v polovině září. Srážky v rozsahu 500–600 mm ročně zcela zzabezpečují její normální vývoj i vysokou úrodnost. Na srážky reaguje během celého vegetačního období. Je světlomilnou rostlinou, pro každoroční plodnost potřebuje dobré osvětlení. Její keře je nutno hojně zalévat před zráním i v době zrání a půdu kolem keřů udržovat v čistotě, chránit i před plevely. Protože aronie rozkvétá až koncem května, nehrozí jí poškození pozdními jarními mrazíky a lze ji, není-li jiná možnost, vysazovat i na plochách vystavených pozdním mrazíkům, v mrazových kotlinách, v nichž je vyloučeno vysazovat ovocné stromy nebo keře robného ovoce. V sušších polohách to mohou být i pozemky na svazích se severní expozicí, kde se v zimě hromadí více sněhu a je zabezpečena vlhkost půdy. V místech s poměrně větším množstvím srážek i v letním období je možno vysazovat aronii kdekoli, s výjimkou svahů vystavených působení převládajících větrů. Je možno ji vysazovat i na půdách podzolovaných, se strukturou hlinito-písčitou, s dobrou propustností pro vodu i vzduch. Je však nutno uvážit výšku hladiny spodních vod, protože jejich výskyt zhoršuje vývoj kořenů, snižuje zimovzdornost a regenerační schopnost rostlin. Doba sběru + sbíraná část: Drogou jsou plody – černé jeřabiny sbírané koncem léta a na podzim. Ojediněle se sbírá i list nebo i květ, obojí v dubnu a květnu. Zpracování + uchovávání: Plody se mohou sušit, ale většinou se používají čerstvé na přípravu kompotů, marmelád, sirupů apod.