Poezie skladem

Po dvou vydaných sbírkách Oblásky (2008) a Intimyty (2011) se Tereza Ješátková vrací s poezií z let 2012–2023, pohrává si s hranicí mezi intimním a veřejným, mezi vyslovitelným a mlčením.

Sbírka básní a krátkých próz „Píšu nesouvislé básně o diagnóze F.60.3“.
Poezie o boji s duševní nemocí, poezie o komplikovaných vztazích, psychoterapii, vyhrabávání se ze dna. Poezie přímočará, otevřená, drsná, vzpomínková, plná nadějí.

Tereza Lehečka rozená Klenorová, vstoupila do zčeřených vln českého literárního rybníčku svoji prvotinou Píšu nesouvislé básně o diagnóze F.60.3. Sbírka Sex v mezinárodním kontextu je jakýmsi jejím volným pokračováním.

Šestá básnická knížka Terezy Riedlbauchové Inkoustová skvrna Karibiku vznikala v letech 2013–2020 a je z autorčiny dosavadní tvorby nejvíce rozprostřena co do prostoru, času, témat i forem. Je to poezie hojnosti, opojení a okouzlení.

Je dětství skutečně tou něžnou a bezpečnou krajinou? Soudě podle sbírky Moje Polednice Terezy Šimůnkové, nikoli. Dětství je prales přízračných bytostí, v něm ztracení chlapci a děvčátka přicházejí v lepším případě o lásku, v horším o život.

Tato sbírka básní nabízí koktejl z rulíku zlomocného i pohlazení po duši. Autorka v ní popisuje, čím si člověk projde po vážné kardiologické diagnóze a jaké je to jiné, když jste navíc sami kardiologem.

„Pokouším se o křehkou chůzi mezi otevřeností a zahaleností,“ charakterizovala svou poezii v nedávném rozhovoru Tereza Šustková (nar. 1991).

Po debutu Skrýše (2018), který vzbudil zaslouženou pozornost, přichází básnířka s dalším, ještě vyzrálejším a koncentrovanějším souborem.

Tato básnická sbírka představuje prožívání lidí s psychickým onemocněním, reálně a bez příkras, a je doplněna o komentáře odborníků.

Terezie Radoměřská (1969), studovala historii, český jazyk a později teologii na Karlově univerzitě v Praze. Žila v Berlíně, Vídni a v poslední době v Praze.

Autor sepsal svou epopej nikoli jako patetický příběh tohoto literárního žánru, ale jako veršovaný popis života v terezínském ghettu.

Theofil Halama vnáší do současné české poezie nový ozvláštněný tón, vznikající u kalifornských a havajských břehů, za nimiž se rozprostírá téměř nekonečný Tichý oceán.