Knihy kultura a dějiny umění

Kniha 20 + 1 Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu, jejímiž autory jsou Zdeněk Lukeš a Josef Pleskot, představuje dvě desítky moderních koncertních a operních budov, včetně dvou ikon, které řadu z nich ovlivnily: Opery v Sydney a Berlínské filharmonie.

Ze dvou stran bývá slyšet v podstatě týž názor.

V knize /O čem je věda/ český filosof a biolog Zdeněk Neubauer představuje Kusánského koncepci nadpřirozeného, božského bytí, jakožto předchůdce objektivní reality, a tedy hlavního a jediného předmětu vědy.

Jedním z hlavních témat biologa a filosofa Zdeňka Neubauera je zkoumání rozdílu mezi živými těly a tělesy, mezi přirozenou a předmětnou, ustavenou skutečností.

T. G. Masaryk je všeobecně uznáván jako politik a státník, avšak jako filosof je považován za prakticky zaměřeného eklektika. Tato kniha, která vznikala v roce 160. výročí narození Masaryka a vychází 300 let od narození D.

Kniha je součástí trilogie základních knih o odkazu Baťa. Autorem je známý zlínský historik Zdeněk Pokluda. Česko-anglický text doplňuje řada dobových fotografií zachycujících budování města Zlín.

Předchozí epocha skončila a provázena řadou bolestí se rodí nová. Většina lidí tuto změnu nepostřehla nebo jí z různých důvodů nepřikládá takový význam, aby ji podpořila či jen akceptovala, ani nečiní kroky, aby nenastala.

Člověk si od nepaměti klade otázku jak vznikl a odkud vlastně pochází. Odpovědí jsou mu různá zkreslovaná vysvětlení, podle toho zda mají svůj základ v Bibli nebo ve smyšlených vědeckých teoriích.

Maxwelluv démon je koncipovaným souborem studií, které se zabývají zejména tématem reprezentace objektu a událostí v literárních textech, problematikou recových aktu v literature a otázkou, zda literatura existuje jako specifický institucionální fakt.

Český jazyk měl v průběhu svého staletého vývoje mnoho ctitelů a moudrých vykladačů, mistrů, kteří jím vládli tak, že zanechali viditelnou stopu, geniální básníky a romanopisce… Lingvista a překladatel Pavel Eisner bude mít mezi nimi povždy výlučné postavení.

Zdeněk Vašíček (1933–2011) své poslední dílo, svazek nazvaný Jak se dělají filosofie a čítající zhruba dvě stě normostran, uzavřel v polovině března roku 2011, poté co zanesl redakční připomínky Karla Palka.

Zdeněk Zavřel patří k dnes již trochu zapomenuté generaci architektů, kterou těžce poznamenaly nesmyslné výkyvy v kulturně politickém vývoji poválečného Československa. Možnosti uplatnění jejich schopností i nadání byly velmi omezené.