Kniha přináší biografický a spirituální portrét jednoho z výrazných žáků otce Josefa Hesychasty, který spolu s ním byl roku 2020 pravoslavnou církví kanonizován. Papa Efrém (1912–1998) žil od roku 1933 celý svůj aktivní život mezi skalami Katunakie na jižním cípu hory Athos. Ve škole starce Josefa si osvojil hesychastický způsob života, stal se mistrem noetické modlitby srdce a typem autentického mnišství. Kromě životopisných informací kniha přináší také podstatné myšlenky z jeho duchovního odkazu. Jsou čerpány z jeho promluv, které pronášel k mnichům, ze svědectví jeho žáků a textů, jež zanechal. K podstatným rysům jeho odkazu patří bezesporu vlastní protrpěná zkušenost poslušnosti a vztahu starce a jeho žáka, kterou předává nastupujícím generacím mnichů a mnišek, ale jistě i dalším. Kniha dále obsahuje výbor z dochovaných textů, dopisů a homilií. V doslovu se autor snaží dát do patristicko-spirituálního kontextu dvě zmíněná témata – poslušnost vůči starci a fenomén slz – a ukázat na aktuální význam starcovy zkušenosti.