10× více produktů za nejlepší ceny
10× více produktů za nejlepší ceny

Jak na prořezávání ovocných stromů a keřů


Ovocné stromy a keře nestačí vysadit a nechat volně růst. Aby byly zdravé a kvalitně plodily, je třeba dopřát jim pravidelný prořez. K tomu se přistupuje na jaře či na podzim dle typu stromu. Pro začátečníky může být prořezávání poměrně velkou alchymií. Pojďme se proto společně podívat, jak prořezávat ovocné stromy a keře, na co si dát pozor a co vše budete k prořezu potřebovat.


Kdy prořezávat stromy a keře?

Nejběžnějším obdobím pro prořez stromů je přelom února a března, tedy období, kdy ještě nejsou velká tepla a zpravidla už teploty ani neklesají hluboko pod nulu. Toto období však není vhodné pro všechny druhy stromů.

Jak na prořezávání ovocných stromů a keřů
  • Na přelomu února a března se tradičně prořezávají zejména jabloně, hrušně a nejrůznější keře, jako jsou rybízy, ostružiníky, maliníky či angrešty – jedná se o takzvaný zimní řez. Na přelomu července a srpna u nich můžete provést ještě letní řez, při kterém odstraníte nevhodně rostoucí výhonky neboli letorosty.
  • Náchylnější stromy, jako jsou peckoviny, tedy meruňky, broskve, třešně, višně či slivoně se prořezávají až později, většinou v období od dubna do srpna – ideálně těsně před květem nebo po odkvětu.
  • Specifické požadavky na prořezávání mají ořešáky, které je možné prořezávat od června do srpna.
Pozor, před prořezem hlídejte počasí! Pokud se pouštíte do prořezávání ještě v zimních měsících, zkontrolujte předpověď počasí – teploty by po prořezání neměly klesnout pod -5 °C, v opačném případě by mohly čerstvé rány promrznout.

Co je k prořezávání stromů potřeba?

Při prořezu se neobejdete bez kvalitního a hlavně ostrého zahradního nářadí – jen tak provedete čistý a hladký řez a neublížíte stromům.

  • Pro zkrácení tenkých větví nebo výhonků keřů vám postačí běžné zahradní nůžky.
  • O něco silnější větve pak pohodlně ustřihnete speciálními dvouručními nůžkami. Doporučujeme vám použít pákové nůžky, které vám umožní vyvinou větší sílu. Nechcete-li při prořezávání lézt po žebříku, použijte teleskopické nůžky, s kterými dosáhnete na větve i vysoko nad vámi.
  • Při řezání silnějších větví, které už nezvládnou ustřihnout nůžky, oceníte ruční pilku či pilu ocasku – ta existuje jak v ručním, tak elektrickém provedení, které vám usnadní práci.
  • Silné větve – zejména u zanedbaných stromů – pohodlně uříznete motorovou pilou.
  • Budete-li prořezávat stromy ve výškách, neobejdete se také bez žebříku. Pro vaši bezpečnost byste měli použít pracovní přilbu.
  • Kromě samotného nářadí budete při prořezávání silnějších větví (přibližně více než 4 cm) potřebovat speciální zahradnický balzám, neboli také štěpařský vosk, kterým uzavřete ránu na povrchu větve, a zabráníte tak pronikání choroboplodných zárodků, plísní a bakterií do obnaženého dřeva. Alternativou k tomuto vosku může být latexová barva.
Jak na prořezávání ovocných stromů a keřů
Dejte pozor na čistotu nářadí! Při používání zahradnického náčiní zkontrolujte, zda je čisté, bez přítomnosti rzi a jiných nečistot – v opačném případě byste mohli zanést do rány infekci, která by mohla strom v případě rozšíření i usmrtit.
Jak na prořezávání ovocných stromů a keřů

Druhy řezů

Při prořezávání stromů bychom měli docílit toho, aby byly koruny řídké a vzdušné. Je třeba odstranit větve, které rostou dovnitř, či překřížené větve a dopřát stromu dostatek prostoru, aby mohl tvořit velké a zdravé plody. Při prořezávání rozlišujeme 4 druhy řezů, z nichž každý se provádí u jiného stáří stromu.

Zakládací řez

Jak už sám název napovídá, provádíme již při samotné výsadbě nebo během prvního roku po výsadbě. Jeho cílem je zredukovat korunu, aby došlo k posílení kořenů, a tedy k budoucímu kvalitnímu růstu stromu.

  • Pokud strom vysazujete na podzim, zkraťte středový výhon o jednu třetinu a boční větve až o dvě třetiny – cílem je, aby končily ve stejné rovině.
  • Pokud strom vysazujete na jaře, zkraťte středový výhon o dvě třetiny a boční větve na délku dvou až tří pupenů.
Výchovný řez

Provádí se v průběhu prvních dvou až šesti let růstu stromu a slouží zejména k vytvoření požadovaného tvaru koruny.

Obzvláště na menších zahradách je vhodné přistoupit k méně rozlehlým korunám, které nevyžadují tolik prostoru, a stromy jsou pak i méně náročné na výživu. I když ale máte velkou zahradu, měli byste vždy výchovný řez provádět tak, aby byla koruna rovnoměrná, vzdušná a pevná – musí zvládnout unést veškeré plody.

Koruna se tvaruje tak, že se nechává středový výhon, takzvaný terminál, a k němu tři až pět hlavních větví (označovaných také jako kosterní).

Při provádění výchovného řezu zkraťte středový výhon o jednu třetinu a hlavní větve zkraťte tak, aby všechny končily v jedné rovině. Při správně provedeném řezu musí středový výhon přesahovat kosterní větve přibližně o 30 až 40 centimetrů.

Udržovací řez

Provádí se u stromů, které jsou již plně rostlé a plodí, a jeho cílem je podpořit plodnost a úrodu. Pokud není udržovací řez prováděn, dochází k velkému vyčerpávání stromu a malé úrodě.

Při udržovacím řezu je třeba odstranit všechny poškozené a nemocné výhony a zároveň odstranit nevhodně a nahusto rostoucí větve, aby se prosvětlila koruna.

Omlazovací/ zmlazovací řez

Omlazovací řez, někdy označovaný jako zmlazovací, se využívá u zanedbaných, starších a neplodících stromů a keřů. Nejprve je třeba odstranit všechny suché, nemocné, poškozené a nahusto rostoucí větve. Pokud není možné určit středový výhon, vyberte ten, který je v koruně nejvyšší a tomu přizpůsobte hlavní větve.

Pozor! Omlazovací řez vždy provádějte postupně, tedy v několika letech po sobě. Pokud byste omladili celý strom najednou, vyrostl by z každého očka nový výhon.

Jak prořezávat jednotlivé druhy stromů a keřů?

Jak vyplývá z informací výše, nelze jednoznačně stanovit postup, jak stromy a keře prořezávat. Vždy záleží na typu a stáří stromu, ročním období i předchozí péči. Pojďme si ale uvést alespoň základní principy, které je možné aplikovat u jednotlivých druhů.

Řez rybízů, angreštů a jost

U tohoto ovoce je třeba rozlišovat mezi keříkovitým a stromovým typem – u každého totiž platí jiná pravidla:

Keřový typ vysazujte na jaře (vždy saďte hlouběji, než byla výška květináče, ve které jste sazenici zakoupili nebo pěstovali).

  • Při výchovném řezu zkraťte větvičky na polovinu, další rok ponechte na keři pouze čtyři až šest nejsilnějších a zdravých výhonků, které zkraťte o třetinu. Následující roky zkracujte větve na 12 pupenů a boční výhonky na 5 pupenů.
  • U udržovacích řezů odstraňujte u země výhony, které jsou starší než čtyři roky. Potřebujete-li keř omladit, když nemá dostatek mladých výhonků, přisypte jej u země kompostem (nejlépe z vlastního kompostéru) – zajistíte tak, že obrazí.

Stromkový typ vysazujte na podzim a stříhejte v předjaří tak, že výhony zkrátíte na tři až čtyři pupeny. V dalším roce ponechte pouze pět až sedm nejsilnějších a zdravých výhonků, které zkraťte o třetinu – vytvoříte tak korunu. U udržovacích řezů vždy v předjaří odstraňujte starší větve – u rybízů a jost starší 4 let, u angreštů starší 5 let.

Řez maliníků

Maliníky jsou na řez poměrně jednoduché, ale i zde je třeba rozlišovat mezi dvěma variantami:

  • Jednou plodící maliníky vytvářejí v prvním roce silné výhony, které přezimují a na jaře se rozvětvují. Jakmile dojde k odplození, tyto výhony žloutnou a odumírají, proto je třeba všechny tyto zežloutlé výhony na jaře odstranit.
  • Remontantní neboli dvakrát plodící maliníky vyženou v prvním roce na jaře výhony, které na podzim přinesou plody. Tyto výhony další rok zkraťte o třetinu.
Řez jabloní, hrušní a dalších jádrovin

Tyto ovocné stromy se stříhají na přelomu února a března, než začnou rašit. Vždy je třeba korunu upravovat tak, aby byl jeden středový výhon a čtyři hlavní větve.

Jádroviny vysazené na jaře prořezáváme při výsadbě, ty z podzimní výsadby až v předjaří. V druhém roce po výsadbě se hlavní i postranní výhony zkracují o polovinu, ve třetím roce o třetinu a ve čtvrtém o čtvrtinu. Dále je třeba odstranit všechny malé výhonky z hlavních větví, které se kříží nebo směřují do středu – po olistění by kvůli nim nepronikalo dostatek světla do koruny.

Řez třešní, višní, slivoní a dalších peckovin

Jak už jsme zmínili výše, peckoviny jsou náchylnější k promrznutí, proto se stříhají až od dubna do srpna. Během prvních dvou let po výsadbě se postupuje stejně jako u jádrovin.

Následně není vhodné prořezávat třešně, višně ani slivoně hlubokým řezem, stačí pouze odstraňovat odumřelé, suché a přebytečné nebo křížící se výhonky.

Řez meruněk a broskvoní

U meruněk obecně platí, že není třeba je prořezávat – odstraňují se pouze přebytečné, stínící a odumřelé větve, a to vždy až po sklizni.

Broskvoně se naopak prořezávají pravidelně, a to na začátku kvetení. Vysazujte je na jaře a zkraťte výhony na tři až pět pupenů. Další rok zkraťte výhony o čtvrtinu, následující roky zkracujte na sedm až deset pupenů. Stejně jako u ostatních stromů také pravidelně odstraňujte odumřelé, nemocné nebo poškozené větve.

Rada na závěr aneb kam s větvemi

Pokud máte na svém pozemku velké množství ovocných stromů a keřů, které pravidelně prořezáváte, doporučujeme vám pořídit si zahradní drtič větví – díky němu si vytvoříte jemnou drť, kterou můžete použít na záhonky nebo jako základ do vyvýšených záhonů.


Další zajímavé články

Jak vybrat tepelný zářič

I za chladnějších letních večerů, nebo během jara či podzimu si můžete dopřát příjemné posezení na čerstvém vzduchu... celý článek

Jak vybrat přímotop

Přímotopy jsou skvělým doplňkovým zdrojem tepla – využijete je v domácnosti, kde doplňují centrální vytápění, na chatách... celý článek

Ceny energií rostou. Topit dřevem se vyplatí čím dál více

Topení dřevem má celou řadu výhod. Je to levný a obnovitelný zdroj energie, v interiéru vykouzlí nádhernou harmonickou... celý článek